Kategorie: Cestopisný deníček

Jak jsem si (ne)užívala měsíc dobrovolnictví v Portugalsku

Jejda, uběhlo to tak rychle. 26 dnů na koňské farmě Vinha da Manta je za mnou. Sedím v autobuse, který míří (alespoň v to doufám, s mým orientačním (ne)smyslem jeden nikdy neví) do Coimbry a dále do Fátimy. Hlavou mi víří myšlenky, co vše mi dal i vzal můj experiment “být dobrovolníkem v zahraničí”. Článek...

Jak jsem nedala na zbytečné strachy a „vyváděla“ v Izraeli

“Jedem na Slovensko,” povídám své starostlivé mamince. Nemám ve zvyku doma lhát, jen někdy v zájmu ochrany jejich duševního zdraví neříkám všechno. Ostatně, která maminka by chtěla slyšet, že její řádně vychovaná a vzdělaná dceruška stopuje, občas se projede na motorce, potápí se v mořích nebo přespí u cizinců, které do té doby neznala. My jsme na...

Netradiční výlet, který zaručeně zchladí pokožku i v parném letním dnu

“Víš, data si obvykle moc nepamatuji, ale jedno nezapomenu do konce života,” začíná své vyprávění Mirek. Snažím se v bahně a kamení najít pohodlnější místo na sezení a jsem zvědavá, co bude dál. “Doba ponoru byla naplánovaná na 1,5 hodiny. Plazím se pár metrů po břiše vodou a s úlevou sklouzávám do prvního sifonu. Proplouvám,...

Měsíční prázdniny na farmě v Portugalsku bez jediné koruny

Že nejde cestovat levně a bydlet zadarmo? Co když ti teď prozradím, že já teď bydlím měsíc zdarma v Portugalsku. I jídlo mám zadarmo. Kdybych neměla moc práce v ČR, ani za cestu sem bych nemusela platit. Kamarád z Čech sem dostopoval a ještě 15 EUR po cestě dostal od řidičů. Co na to říci?...

Bukurešť: Město kontrastů i nenadálých překvapení

Výlet do Rumunska jsem letos určitě neplánovala a rozhodně ne v tak velkém stylu, jak se mi zadařilo. Ale za to mohu děkovat jen své práci. Když Verča hledala záskok za sebe na akci Experience Bucharest (sraz TOP světových blogerů a králů sociálních sítí), koukla jsem do diáře a neváhala ani chvíli.

Osvětim: Nenechme umřít dějiny…

O víkendu jsem navštívila místo, které ve mně zanechalo hlubokou jizvu a bolest. Ne, nestydím se za slzy, které mi zde ukáply. Pláč není projev slabosti, jen mi to není lhostejné. Na začátek dnešního příspěvku si dovolím volně zacitovat slova básně od neznámého vězně, která se jsou datována z 8. března 1944.

Zvednutý palec aneb nelehký život (ne)stopařky

“Nikdy nesedej na motorku,” říkávala mi maminka. Sedla jsem… “V žádném případě nesedej k neznámým lidem do auta,” zněla další z dobře míněných rad. Tu jsem dodržovala až do ono osudného dne a mého z dalších nenadálých nomádských nápadů – do pondělí 27. března 2017, kdy jsem se poprvé vydala na svůj stop Evropou.

Máme se co učit od Afriky

“Peníze nejsou všechno.” Toto asi není žádným překvapením pro nikoho z nás. “Nejšťastnější lidé jsou ti, co nemají skoro nic.” S tímto tvrzením se dá možná polemizovat, ale čím více cestuješ, tím spíš se mnou budeš souhlasit. Každý, kdo něco procestoval, mi dá jistě za pravdu, že v chudších zemích se s tebou rozdělí i...

Jak jsem “neobjala” Tubkal

Zkřehlou rukou zapínám mobil. 9:30 ráno, 14. března 2017 svítí na displeji. Jsem už 4 hodiny na cestě s nejlepším úmyslem zdolat nejvyšší bod severní Afriky horu Tubkal. Ale už teď vím, jak hluboce jsem přecenila své síly a neposlouchala rady zkušenějších. Zejména pak Hamida, který je našim horským průvodcem.

Copywriterka na Rhodosu

Mořský příboj naráží na kamenitou pláž, kde právě mladá dívka zavírá svůj laptop. Zvedá se a pomalu se zahledí do oranžové záře linoucí se z právě zapadajícího sluníčka. Z rozjímání ji probírá pípnutí smsky: „Hi, I am at home. Time to eat out.“ Hostitel se vrátil z práce a zve ji na jednu z řeckých delikates....