Copywriting: Namíchej si recept pro snadné psaní článků ze srdce

Už je to nějaký ten pátek, co jsem založila svůj blog Na nomádské stezce. Postupně jsem od žertovných historek z mého cestování (neboj, kopačky jsem jim ještě nedala) přešla i na techničtější stránku života digitálního nomáda – například obávané SEO, TOP nástroje online profesionála a další. Avšak nedávno jsem si s hrůzou uvědomila, že v rubrice Technické okénko digi nomáda chybí článek o copywritingu. Celé je to paradoxní tím, že zrovna ten mě nejvíc živí a často vyhání do světa.

Neboj se, i ty můžeš psát

Můj první článek vyšel v ekologickém časopise Veronica, když mi bylo nějakých 9 let (předzvěst mého budoucího povolání?!). Naprosto neplánované, prostě se redakci líbil. Nicméně má “kariérní” dráha pak šla naprosto jinou cestou. Takže nemám vystudovanou žurnalistiku ani jsem neplánovala psát pro redakce. Ovšem jeden míní, život mění a já teď publikuji články pro celou řadu portálů, blogů i časopisů.

Neboj, nebudu tě nudit historií mého (ne)psaní. Chtěla jsem jen povzbudit ty čtenáře, kteří se bojí se svými písmenky vkročit do internetových vod. I TY můžeš psát a oslovit svůj okruh čtenářů. Díky digitální době to máme jednodušší – jak se psaním, korekcí chybek, hledáním obrázků, tak i s oslovováním médií a následnou propagací (děkuji ti Facebooku :)).

Na druhou stranu to má i svá negativa (ostatně jako vše včetně stinných stránek digitálního nomádství). Články se netem šíří rychle (není, co by je zastavilo) a nikdo ti nic neodpustí. Přijdou negativní reakce (tzv. hajty). I když některé z nich jsou konstruktivní a je dobré se z nich poučit. Například v dubnu jsem na článek Copywriterka na Rhodosu dostala feedback, který by mě dříve složil.

Ano, dělám chyby (jsem přece jen člověk), ale pracuji na nápravě. A právě o malých detailech a mých postřezích je i dnešní článek o copywritingu. Mimochodem, na konci článku je “můj psací recept” alias bodový seznam, jak to dělám já.

Abys to měl do začátku jednodušší, sepsala jsem ti tento rozepsaný  copy návod do PDF, který si můžeš stáhnout.

Píšu, jak mi zobák narostl

Pravidelný čtenář si možná všiml, že občas píšu: “Cestuju, pracuju, maluju, inu…” Je to lehce nespisovné, ale copak nahlas mluvíme spisovnou češtinou? Důležitá je čtivost. Vždyť v online světě máme sotva 10 sekund na to, abychom zaujali. “Nuda, nuda, nuda. Jdu jinam,” klik, cvak a příchozí návštěvník je pryč.

Rada první: Nepiš nudně.

To se lehce řekne, ale hůře píše, že? Takže jak na to?

• piš, jak mluvíš – to je tvůj autorský styl
• rozuměj své cílovce – úzce souvisí s předchozím bodem – moje polo nespisovná mluva se asi úředníkům zamlouvat nebude, ale pro ty já v tomto článku fakt nepíšu
• zkracuj, zkracuj a zkracuj – žádné kudrlinky, kličky a už vůbec ne přesmyčky, na cizí slova rovnou zapomeň (ovšem pokud nemáš odborné publikum nebo nepíšeš významnou práci pro vědecký magazín)
• piš bez chyb – tu a tam unikne hrubka každému z nás (chybovati je lidské), ale čti po sobě (uleví se tobě i čtenářovi)

Přistupuj k věci

Dovolím si zacitovat slova Pavla Šenkapouna:

„Klient by si měl platit copywritera proto, aby díky jeho textům prodal více produktů. Ne proto, aby obdržel Pulitzerovu cenu.“

Ty sice nemusíš být copywriter, ale nač šperkovat texty drobnými nuancemi, které ve výsledku sklouznou ke klišé? Z vlastní zkušenosti vím, že největší čtenost mají články, které jdou k jádru věci. Obsahují krátké věty (mluvíš snad v souvětích?), nejsou příliš dlouhé a mají obrázky. Inu, kdo chce dneska tolik číst?! Proto taky natáčím svá YouTube videa Cestuj na pohodu a bez nervů.

Rada druhá: Stanov si cíl článku a směřuj k němu. Hlavně krátce a výstižně.

A jak píšu své články já?

Nedávno jsem se snažila spočítat, kolik NS (1800 znaků včetně mezer = normostrana) vyprodukuji za den. Hm, skončila jsem s počty někde u desítky. Dál jsem byla líná počítat. Právě toto “vypsání” pomáhá. Věř, že na začátku jsem psala kostrbatě, škrobeně a já nevím co ještě. Avšak pozitivních ohlasů přibývá a já se držím osvědčeného receptu, který ti teď ve zkratce napíšu:

1. stanovím si cíl a snažím se pochopit cílovku
2. napíšu si osnovu (ano, tu z hodin slohu) – skvělý start, když se nechce psát (a že takových dnů při desítkách NS denně začíná být :))
3. udělám si průzkum v dané oblasti, tzv. research
4. napíšu článek podle osnovy – klidně můžeš na přeskáčku
5. čtu poprvé a ladím chyby – samozřejmě čtu nahlas (člověk se dobře nasměje a leccos odhalí), taky zkracuju (dost to bolí, mám tendence se rozepisovat)
6. kontroluju, zda jsou věty krátké – aspoň se vyhnu strastem, kam narvat čárky
7. ladím titulek, perex (úvodních cca 150 znaků)
8. hraju si se SEO
9. propaguji – můžeš napsat sebelepší článek, ale bez tvého promování se slávy jen tak nedočká, pomoz mu FB propagací, nebo přidej odkaz na Google+, LindkedIN, Twitter či další sociální síť, kde jsi aktivní. O tom, jak na propagaci blogu, jsem sepsala samostatný článek.

Předposlední dvě odrážky si zaslouží kapičku rozvést.

V případě titulků mám zkušenost, že lidé milují bulvár :(. Proč asi?! Potvrdilo se mi to, když jsem psala žertovný článek (téměř bez informační hodnoty) o Izraeli. Ten jsem nazvala Jak jsem nedala na zbytečné strachy a „vyváděla“ v Izraeli (původní název: Jak mně vojáci se samopaly a odpadky zpestřili dovolenku v Izraeli). Asi tušíš, že jeho čtenost šla rychle nahoru.

Naopak druhá část o Azorách byl kompletní průvodce pro dovolenku ve zdejším ráji, se kterým jsem se přímo mazlila. Ovšem asi jeho vágní titulek Azory Druhá část: Kompletní průvodce po Azorách způsobil, že se čteností stále nejsem spokojená. Takže tento článek bych na základě postřehů měla nejspíš nazvat XYZ rad na dobrý článek, který by četl i Chuck Norris. Ehm, akorát já ten bulvár moc nemusím. Hlavně si myslím, že titulek má vypovídat o tom, co v článku bude (i když možná by Chuck Norris ty naše články četl, kdo ví?!). O titulcích jsem natočila celé video:

Rada třetí: Hraj si s titulkem článku. Bulvár nese ovoce, ale dobře s ním nakládej.

Co s tím SEO? To je běh na dlouhou trať. Pokud používáš wordpress, doporučuji plugin Yoast SEO (více ho zmiňuji v článku Krok za krokem klíčovou analýzou). Nutí tě hlídat si klíčové slovo v celém článku, napsat meta-description, SEO title a další užitečné atributy. Všimni si, že na jiné články odkazuji celým souslovím (o tzv. co-citation jsem psala v článku 3 jednoduché strategie na strašáka jménem linkbuilding), tedy nechci vidět žádné: “Článek si přečtěte TADY.” S odkazem na slově TADY.

Takto ve wordpressu vypadá závěrečná úprava článku s pluginem Yoast SEO

Je to dřina?

JE.

Bez mučení přiznávám, že každému článku na svém blogu věnuji více než 5 hodin. Porušuji pravidlo délky (prý lidé čtou tak 1,5 NS) i to zkracování. Tady se držím svého vzoru Briana Deaneho z webu http://backlinko.com/. Píše dlouhé články, téměř manuály, přesto jsou čtené a hodně. Jsou totiž doslova informačně nabyté – vše na jednom místě. Za mě má palec hore.

Deanovy články mají vysoký počet sdílení i přes jejich neuvěřitelnou délku

Rovnou kvůli rýpalům podotýkám, že celá blogové práce Na nomádské stezce je neplacená, až na pár afilliate odkazů. Přesto to má smysl, baví mě předávat zkušenosti a taky se stále vypisuji.

Dočetl jsi až sem? Gratuluji. Vidíš, že lidé číst budou. Jen se nelekej, že ti psaní nepůjde hned od ruky. Dej tomu čas a piš pro radost. V momentě, kdy z tebe tryská nadšení, okolí ti to řekne. Dokonce jsem dostala feedback, že mé články nakopávají ostatní dělat jejich byznys. No tak teď už fakt nemůžu přece přestat?! 🙂 Pokud psaní nejde, nelámej to přes kolena a začni natáčet videa jako já.

Abys to měl do začátku jednodušší, sepsala jsem ti i podrobnější  copy návod do PDF, který si můžeš stáhnout.

Pokud ti článek pomohl a líbil se, sdílej ho se světem. Patří ti za to mé dík. Copywriting tě láká a rád by ses mu věnoval naplno? Pracoval jako copywriter na cestách a vlastně odkudkoliv? Pak eBook Krok za krokem jak se stát copywriterem je jak pro tebe dělaný.