Olga Ryparová: Setkání s Jezídy bylo pro mne nejsilnějším zážitkem na cestách

Být časové flexibilní ti dává neuvěřitelné cestovatelské možnosti díky levným letenkám (nejen z chybových tarifů). Své o tom ví i Olga „Oli“ Ryparová, která mi prozradila, kde ona získává čas cestovat a koho nejzajímavějšího na svých cestách potkala.

 

Oli, tvůj blog se jmenuje „Potkáme se ve vlaku“. Usuzuji, že tedy tvůj nejoblíbenější dopravní prostředek je vlak. Čím si to zasloužil?

Vlaky mi umocňují pocit z cestování. Nedokážu říct, proč se tím pravým stal vlak a ne autobus nebo letadlo. Láska ale není racionální, že?

Jméno blogu mne napadlo jedno ráno. Protože cestuji hodně po světě, v Česku potkávám své známé náhodně ve vlaku a na nádražích, “Potkáme se ve vlaku” mi tak připadalo jako skvělý název.

Zaujalo mě, že za svůj nejsilnější zážitek považuješ právě jedno náhodné potkání ve vlaku. Byli to jezídové v iráckém Kurdistánu. O čem jste si popovídali?

V jejich nejsvatějším místě jsme zůstali (já a 4 mí přátelé) pár dní a měli jsme ohromné štěstí. Díky slavnostem byl v ukrytém horském městěčku s chrámy přítomen novinář, který uměl plynule anglicky. Dokonce tam přijela televize a udělala s námi rozhovor. Do pozdních nočních hodin jsme si vyprávěli o tom, co je typické v Česku a Evropě a co se odehrává v Mosulu na pomezí arabské a kurdské části Iráku. Většina rodin totiž pocházela z tohoto neklidného místa. Provedli nás místy, kam ostatní lidé mimo Jezídy normálně nevkročí. Jedním slovem fascinující.

Setkání s Jezídy bylo pro mne nejsilnějším zážitkem na cestách vůbec. Už je to 3 roky zpátky, ještě než uhodila první silná vlna útoků oddílů DAESH (ISIS). Ve skutečnosti nás dělily asi 2-3 týdny od chvíle, kdy jsme opustili pohostinnost jezídských rodin do chvíle, kdy teroristi popravili muže a ženy unesli. Ty jo, ta předešlá věta skrývá tolik bolesti, nespravedlnosti a bezpráví. Jen já to nejsem do dnešní doby schopná popsat slovy. Jezídi jsou v očích ISIS méněcenní, protože nemají svatou knihu jako je Korán nebo Bible. Proto je tehdy stihl tento osud.

kurdistanOlga3Kurdistán zachycený Olgou

Vím, že je to otřepaná otázka. Ale to ses opravdu nebála sama vyrazit do Iráku? 

Tohle byla jedna z mála cest, kde jsem sama nebyla. Potkala jsem naprosto úžasného šílence a řekla jsem si, že s ním pojedu kamkoliv. Nakonec nás jelo 5 a Silvestr (onen šílenec) je dnes mým skvělým kamarádem. A jedním z lidí, kterým bych svěřila svůj vlastní život.

Máš za sebou i další tato “nebezpečná místa”? Myslím Afghánistán, Sýrii apod.

Nebyla jsem nikdy v místech, kde hrozí bezprostřední nebezpečí války, nebo jiné, život ohrožující skutečnosti. Osobně jsem jela do Kurdistánu, protože se Silvestrem bych jela kamkoliv. Každá cesta s ním vydá na zážitky, na které v životě nezapomenu. Ale mám své hranice. Sýrie je jedna ze zemí, kam bych se vydala před více jak 10 lety. Dnes ne. Byla jsem v zemích, kam by lidi díky neprofesionálním médiím a hysterii nejeli, třeba v Íránu. Je to ale bezpečná země obklopená neklidnými sousedy.

Myslíš tedy, že strach je jen v lidské hlavě? Nebo je nějaké místo, kam by ses o bezpečí země na vlastní oči nejela přesvědčit?

Strach je důležitý. Jen tě nesmí pohltit. Pokud hrozí reálné nebezpečí, nejedu. Určitě bych těď nejela do Súdánu, Sýrie nebo Iráku. Válečné konflikty jsou jasné “no go”. Nemám potřebu si něco dokazovat a být zajímavá tím, že cestuju do nebezpečných zemích. Pokud se mi nějaký člověk chlubí tím, že byl v Severní Koree, zeptám se: “Proč jsi tam jel?” Když je odpověď, “jen tak”, tak jen nadzvihnu obočí a jdu dál.

Zůstaňme ještě chvíli u cestování. Kam se chystáš v roce 2017? A jak vůbec vznikají tvé cestovatelské nápady – narychlo nebo je plánuješ dopředu a pečlivě vyhlížíš konkrétní letenky?

Rozhovor stíhám těsně před odletem do Číny. Dneska odpoledne mi letí letadlo. Což je první větší cesta letos. Na začátku roku jsem byla jen po Evropě – Anglie a Itálie. Dále je to otevřené. Chtěla bych do střední nebo Jižní Ameriky.

islandOlga4Únava nedostane šanci ani na Islandu

Když jsem nakousla ty letenky, tak musím zmínit, že pořádáš různé kurzy i radíš, jak cestovat tzv. low-cost (nízkonákladově). Udělej si reklamu a pochlub se nějakými levnými lety. 🙂

Každý se může pochlubit svou super levnou letenkou. Článek Jak najít levné letenky mi přivedl tisíce čtenářů. Chci, aby bylo jasné, že takhle cestují všichni dlouhodobí cestovatelé. Proto jako já poletí tam a zpět za 500,- do Paříže, Milána, Říma nebo Londýna. Za 4 500,- do Japonska, USA nebo ted do Číny. Je to ale podmíněno flexibilitou. Jen zlomek letenek je za tuto cenu a je to velká náhoda. Musí se vždy rychle kupovat a musíte být časově velmi flexibilní.

Ano, je nutné být časově flexibilní, což mě přivádí na to, že ty na mě působíš  jako digitální nomádka. Ale pracuješ zatím v České republice, viď?

Na cestách píšu. Mám několik klientů, pro které píšu články. Plus učím chemii přes Skype. Není to ale dost na to, abych se tím uživila. V Brně pracuji v marketingové agentuře, vedu Khanovu školu a učím kurzy chemie.

Já na tebe prozradím, že bys ráda ale podnikala na vlastní noze. Láká tě tedy svět digitálních nomádů?

Ano, hodně. Postupně k tomu spěju. Věřím, že letos už budu schopná pracovat a cestovat dlouhodobě.

Moc ti to přeji. Jejich profese jsou nepřeberně různorodé. V jaké se vidíš ty? Nějaký online marketing nebo využiješ své blogování?

Od všeho něco. Rozjíždím své podnikání a věřím, že mi to vyjde. Jsem vždy pozitivní 😀 Protože když nevyjde tento projekt, vyjde jiný. Facebook reklamy, copywriting, výuka chemie (vystudovala jsem biochemii), vzdělávací projekty, můj blog. Možností mám hodně, uvidíme, co bude mít největší potenciál 🙂

thajskoOlga1Ani v Thajsku nebyla Olga zaskočena kulturním šokem

Zůstaň pozitivní a ono to přijde. Ale teď už poslední otázka na tebe. Zažila jsi v nějaké zemi kulturní šok? Pocity, že sem už tedy nikdy a rychle ses chtěla vrátit?

Kulturní šok jsem zažila jen po návratech zpět do ČR. Dnes pocity spojované s kulturním šokem nezažívám. Jiné kultury mě fascinují, hodně o nich čtu a do daných zemí také jezdím. Možná díky tomu už se mě kulturní šok netýká. Povíme si to ale po Číně. 😀

Hanka Šormová
Žena na cestách je mé druhá já. Ráda provázím a ukazuji druhým, jak zanechat listování atlasem světa a měnit si jejich cestovatelské sny ve skutečnost. Můj celý příběh si přečtěte zde.
Komentáře
  1. Radka napsal:

    Hanko, díky za článek, Olgu mám moc ráda. Ale naučte se prosím správně psát Irák a skloňovat Koreu, bude to pak vypadat mnohem profesionálněji 🙂 Díky a mějte se pěkně!

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *