Můj příběh


"Žena na cestách je mé druhá já. Ráda provázím a ukazuji druhým, jak zanechat listování atlasem světa a měnit si jejich cestovatelské sny ve skutečnost."

 

“Bavím se a pracuju na svých cestách.”

Předchozí věta plně charakterizuje můj nový život od poloviny roku 2016. Jenom za poslední rok jsem navštívila na 12 zemí světa, z toho dvě na asijském kontinentu, jednu v Africe a ještě se chystám v roce 2017 na další dva světadíly. 

Toto vše mi dala VOLNOST mé práce. Jsem sama sobě paní. Plním si tak konečně své cestovatelské sny a čeřím vody digitálního nomádství.

Jsem copywriterka, externí redaktorka, bloggerka, online markeťačka v jedné osobě. Dušičkou a nožkami se však nejvíc cítím být cestovatelkou – nomádkou. A co mi to přináší? 

  • 1
    cestovat, kdy si jen vzpomenu a zamanu – třeba NYNÍ, když píšu tyto řádky, jsem zase v cizině
  • 2
    svobodu ve výběru práce – psát o tom, co chci a baví mě to, naplňuje a posouvá dále
  • 3
    potkávat pozitivní lidičky kolem mě

Neomezeně cestovat? Ještě nedávno bych to považovala za dobrý vtip…

Měním své dny na šťastnější sobě i okolí. Je to změna od gauče k cestování bez hranic.

Psal se červen roku 2014. Bylo mi 24 a končila jsem svá studia na dvou vysokých školách. Do toho jsem přebíhala mezi dvěma zaměstnáními. Deset dní před prvními státnicemi se se mnou rozešel můj partner. Tím se zhroutil do té doby perfektně nalajnovaný život dle představ mých rodičů.

Však to znáte: Vystudovat s vyznamenáním, najít si dobře placenou práci, usadit se s partnerem, vdát se a mít dítě. Jediná trhlina na životní desetiletce byla ta, že plán nebyl můj a obsahoval příliš mnoho slov AŽ. Bavit se budu až nastane, až dokončím, až…

Ač na pohled jsem byla šťastná to žena: vlastní bydlení bez hypotéky, dobře placenou práci v IT, čas na seberealizaci. Ale byla jsem sama. Práce mě navíc vůbec nenaplňovala.

A mé cestování?. Ne, že bych se dříve nikam nepodívala. Ale buď nebyly peníze, nebo se nedostávalo času a nejčastěji nebylo ani jedno. 

Při večerních bilancí mého (ne)života mi hlavou stále častěji vířilo:

  • Jak cestovat více, když v práci mám nárok na 25 volných dnů ročně?
  • Kde vzít finance, když vše od nás na západ je prostě drahé?

O své anglické (ne)vybavenosti se raději ani zmiňovat nebudu. 

  • Jak se v cizině neztratit, když jsem schopna zabloudit i v obchoďáku?
  • Nebudu jako sama cestovatelka v nebezpečí?

Rozhodla jsem se uchopit svůj život do svých rukou…

V prosinci 2015 po dalším nevydařeném vztahu a hádce s nejbližšími mi došla trpělivost. Rozhodla jsem se splnit si svůj sen už z dob studií – vyjet na zahraniční pobyt. Jsem ten typ člověka, který když už se dokope za něčím jít, tak to dotáhnedo finále . 

Koncem března sedím v letadle letíc na Maltu. Poměrně záhy objevuju krásu svobodného cestování. Objevuju pro mě doteď nepoznaný couchsurfing a back-packing. 

Můj střet se světem počítačů probublá napovrch i tady. Cítím nepochopení ze strany zaměstnavatelů a práce mě opět nenaplňuje. Možná mi Malta začala být malá. Vše končí výpovědí. 

 

Co mě baví?

Písmenka na sto způsobů, sportovat a hlavně cestovat.

Budu copywriterkou a psát ze svých cest. S touto myšlenkou vyrážím na řecký ostrov Rodos. Sbírám zakázky a zkušenosti, abych hned po návratu z Řecka balila kufr na měsíční experiment digitálního nomádění do Itálie. Neplánovaně sice končím v Lichtenštejnskou a Švýcarsku, ale s vědomím, že moje životní filozofie funguje.

Od té doby zase uplynulo moře času a já se mrkla do dalších zemí. Namátkou snad jen zmíním Izrael, Maroko, stopem Španělsko, dobrovolničení v Portugalsku, na srazu světových bloggerů v Rumunsku...

Jsem šťastná a to se odráží i na mém osobním životě. Po 2,5 letech potkávám svého současného přítele. A já si tak uvědomuji, že pro nás chci mít maximum času a nadále cestovat. Vše se daří, zakázky přibývají, vybírám so, co chci dělat. Už nepustím svoji filozofii “práce na cestách”.

Působí na mě mé okolí. Dozvídám se, že:

 

  • i oni chtějí cestovat, ale řeší podobné problémy jako jsem měla já - čas, peníze, ...
  • láká je pracovat na cestách, ale neví kde a jak začít
  • pořád kolují mýty o tom, že cestovat sám (a nedej bože jako holka) je prostě nebezpečné a trochu osamocené

Nastal čas vyvrátit mýty, předat zkušenosti

A tím se zrodil počátek "nomádské stezky". Je pro všechny nadšence cestovatele, kteří už nechcou čekat na čas dovolených. Co vše tu vyčteš?

 

  • 1
    Jedem cestovat – rady a tipy nejen pro budoucí cestovatele
  • 2
    Práce na cestách – sekce pro ty, kterým 20 dnů volna ročně prostě nestačí
  • 3
    Ženy, které se toho nebály – reportáže a příběhy žen, které navzdory obavám o bezpečnost cestují samy

Vydej se se mnou na trasy. Neseď doma na gauči a vzhůru na nomádskou stezku. Abys to měl snazší sepsala jsem ti zdarma eBook 5+1 kroků, které vedou z gauče do světa.

Díky jednoduchým krokům jsem začala konečně pořádně cestovat a usmívat se na svět. (Kliknutím na patičku mapy si vytvoříš svou vlastní cestovatelskou mapu.)



Nezapomeň rezervovat letenku ke tvým snům. Následuj je jako jsem to udělala já. Žij svůj život, protože nikdo jiný to za tebe neudělá.

Můj příběh samozřejmě žije dál a pořád se vyvíjím. Některé střípky z mého života byly zachyceny i na jiných portálech. Mihnu se i v nějakých rozhovorech a médiích: