Začínající youtuberka Aneb Jak jsem se přizabila pro pár sekund

Lezu do vany, holím se a myji vlasy. Pak ještě rychle vysušit, vyžehlit vlasy a nanést letní líčení. “Hm, oblečení má být jednolité, jednoduché a v kontrastu s pozadím,” opakuji si teoretické poučky a sahám po bílých letních šatkách bez motivu a výstřihu. Kdepak, nejdu se fotit, vyrážím natočit své první video a odstartovat kariéru youtuberky.

Budu youtube princezna na cestách

Po shlédnutí pár youtube videí o nízko-nákladovém cestování mě ozářil nápad a múza. Chci taky točit, ale něco jiného – rad, jak cestovat levně, je tuny. Já se zaměřím na jinačí téma, ale to zatím nepředbíhejme. Zatím tajemství. Ale co se všeobecně ví, tak lidé přestávají číst. Ze všech stran se na nás valí, jak pouze a jen videa budou in a cool. Youtube je další z mnoha propagačních kanálů. Proč to tedy nezkusit?!

Tipy a rady, jak natáčet videa, jakou kameru si koupit a v čem stříhat výsledek, je po netu hromady. Ale už méně čtu povzbuzení pro ty, co to zkusili a ejhle, ono to točení nejde tak lehce a s úsměvem, jak ti prezentují. Já jsem také bojovala kvůli hodinovému materiálu, který musím sestříhat do 3 minut. Původně jsem na blog chtěla psát závěrečné povídání o Azorách, ale dnešní zápas totálně změnil mé plány.

Směle do toho a půl je hotovo

Točit videa zapadá do konceptu online podnikatelky, která k tomu navíc cestuje po světě. Takže před tebou je příběh budoucí youtuberky o tom, jak ty začátky nejsou vždy úsměvné. Nebo aspoň ne v daný moment. Zítra se tomu možná zasměji už i já.

Nablifovaná teorií

Jako všechno ve svém byznysu, i točení beru vážně. Začala jsem studovat teorii a koupila své první goPro Hero5. Pročetla jsem si, jak si připravit video scénář a naznala, že 3 minuty jsou pro mé představení se až až. Začala jsem studovat rady kamarádky Miriam Štolfové na jejím webu Ako na video. Vždyť ona je tam taková v pohodě a vysmátá. To bude pohodička…

S batohem krámů a novým leskem na rty vyrážím do boje, konkrétně na nedalekou louku. “Kurník, kde jen to kluci z kurzu Dokonalé video říkali, že má být sluníčko?” “Mysli, Hanka, mysli. Je to logické.”

No jasně, že v zádech, a už shazuji batoh a pořizuji první záběr. Ovšem později večer doma z rozhovoru na idnes zjišťuji, že kameraman František Procházka má jiný názor: “…záběry v protisvětle nebo v bočním světle jsou nádherné, dodají i jinak plochému snímku plasticitu.” Tak to by mě tedy zajímalo, jak to tedy je???

Snad je to světlo, jak má být…

Hledat brýle bez brýlí je oříšek

Točím, kamera padá, maskot nedrží a já se přeříkávám. Ale nevzdávám se a první záběry snad jsou na svět. Na goPro si je zkontroluji až doma. Přesouvám se na jiné místo a…

“Ježíš, kde mám brýle?” Jak se bez brýlí všude fotím, tak se bez nich i točím. Fajn, budou někde na louce 50×50 metrů. Ale hledej je bez nich! Opatrně našlapuji. “Ještě abych si na ně šlápla,” lamentuji v duchu a dodávám, “ty jsi taková káča. Nejprve vyhodíš 10 000 Kč za kameru, protože mobil ti je málo. Teď ještě budeš kupovat nové brýle za x tisíc a to jsi youtubem nevydělala zatím ani halíř.”

Ale našla jsem. Dřív než děti, které vběhly na onu louku. Doslova za pět minut dvanáct. Dotáčím záběr a jdu domů zkontrolovat výsledek.

Tak kde ty brýle jsou?

“Bože, ta dálnice”

Jedna z pouček při natáčení je kontrolovat si zvuk. I to jsem podcenila. Já sice okolní dálnici nevnímala, ale mé goPro ano. Co teď? Asi zredukovat šum, přetáčet se mi to nechce. Nechám to na večer, vždyť ještě chci záběr v plavkách k tématu.

Koukám na hodinky a ono už je šest večer. “Sakriš, bude blbé světlo, než tam dojdu a přece nebudu plavkovou scénu točit doma ve vaně. Video musí být autentické. Basta fidli, pojedu k přehradě na kole.” Inu, co bych neudělala pro sekundový záběr, že?! Respektive, co jsem pro něj byla ochotna podstoupit:

  • Jet 5 minut tam a po hlavní silnici (vždyť je to nejrychlejší cesta), i když pořádně neznám ani dopravní předpisy. – Mám blbý pocit, že jsem nedala přednost zprava, ale pan řidič nic neříkal a radši nejel. (Poznámka pro čtenáře: Nepiš do komentu nic o blbé cyklistce, to vím také.)
  • Jet zpátky 10 minut do kopce a radši už ne po hlavní. – Zase jsem na křižovatce nevěděla, kdo má přednost. Netušila jsem, že kromě točící teorie se mám učit i dopravní předpisy.
  • Vzít si plavky rovnou na sebe a u vody je shodit (ne ty plavky, oblečení). Střih. Cvak. Střih. Už se oblékám. – Milenecký pár nedaleko si asi musí myslet, že je právě poctila selfie blbka na entou. Kdo se svleče na 5 minut do plavek a neomočí si ani prst? Navíc si na kole točí plyšovou kočku?

Kvůli tomuto záběru jsem jela i na kole

Už jen maličkost – garáž a střih

Ale přežila jsem – já i goPro. Zbývá poslední detail – sestříhat výsledek s pěknou hudbou na pozadí. To už bude pohodička, no ne? 😀 Aaah, ještě bych zapomněla jeden detail. V zápalu opojení, jak “skvěle” mi to doteď šlo, jsem se asi 3 minuty dobývala do garáže, než mi došlo, že není naše. Stála jsem s kolem o uličku jinde.

VÝSLEDEK?

Existuje, ale… Holt šum z dálnice se mi nedařilo úplně zničit, ale kanál Cestuj na pohodu a bez nervů sleduj a odebírej tady.

Youtube princezna ještě nejsem, spíše právě klubající se káčátko, ale jako ve všem, co dělám, i tady se vyklubu do labutě. Mezitím úspěšně rozjíždím online zdarma kurz Digi nomád, díky kterému i ty můžeš mít čas půl dne točit (ano, aktuálně mě uživí i jen 4 h práce denně). Tak se přihlas! Jo a pokud ses v článku poznal, když jsi začínal točit, dej mu palec. Moc mě to povzbudí točit dál.

Nakonec si v klipu zahrála i košilka

Hanka Šormová
Žena na cestách je mé druhá já. Ráda provázím a ukazuji druhým, jak zanechat listování atlasem světa a měnit si jejich cestovatelské sny ve skutečnost. Můj celý příběh si přečtěte zde.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *