VÍTEJ
NA NOMÁDSKÉ STEZCE
copywriterka Hanča Šormová
Že nejde cestovat levně a bydlet zadarmo? Co když ti teď prozradím, že já teď bydlím měsíc zdarma v Portugalsku. I jídlo mám zadarmo. Kdybych neměla moc práce v ČR, ani za cestu sem bych nemusela platit. Kamarád z Čech sem dostopoval a ještě 15 EUR po cestě dostal od řidičů. Co na to říci?
Všechno jde, když se chce. Ale musí se hledat způsoby, ne ty pověstné důvody…
Zasni se, dvakrát si přibarvi, co sis právě představil a stejně se nedotkneš ani z půlky reality, kterou ti tady popíšu. Ale ještě než začnu, tak pro představu mých posledních 24 hodin stručně v bodech:
Jak už víš, vyznávám styl digitálních nomádů – minimalismus, pomalé a nízko-rozpočtové cestování. Chvilku taky neposedím na zadku, takže další cesta a hlavně nový “nomádský experiment” na sebe dlouho nenechal čekat. A musel splňovat všechny rysy nomádství – tj. co nejlevněji, co nejdéle a co nejvíc si to užít a poznat místní.
Otevřela jsem svou škrabací mapu. Zděšeně pohlédla na množství šedých nenavštívených míst. Co je nejblíž? Portugalsko. Tak fajn, pojedu. Kdy mám prázdno v diáři? Celý červen. Pak už to šlo ráz na ráz. S kamarádem Martinem registrujeme účet na helpx.net, vybíráme ve filtrech Portugalsko a už vidíme nabídky, kde jde strávit i několik měsíců jako dobrovolník.
Na helpx (podobně i na wwoof, workaway) najdeš celou řadu poptávek po dobrovolnicích. Nepředstavuj si to jako výjezd s Červeným křížem nebo s lékaři Bez hranic. Nejela jsem do divočiny zachraňovat zraněné. Jsem na koňské farmě v horách poblíž vesničky Guarda. Bydlím v bílém velkém stanu, který se nazývá lodges. Rozlehlý areál patří holandské rodince, která se sem přistěhovala. Jejich web si můžeš prohlédnout zde.
Jako dobrovolník tady pomáhám a za to mám bydlení a stravu zdarma. Mohla bych tady klidně být i celou sezónu a ne jenom měsíc jako další dobrovolníci (je nás tu teď 8 z celého světa). Jenže mě čekají další projekty a cesty. Já si jen chtěla zkusit, jak to dobrovolničení přes už zmíněné portály funguje.
Tak dnešní ráno bych nazvala pavoučí terapií, neboť jsem zametala koupelnu (ehm, představ si káď s tropickou sprchou ohraničenou dřevěným plůtkem). Držela jsem metr a půl dlouhou násadu a se sveřepou zarputilostí likvidovala domečky těchto osminohých tvorečků. Budiž jim zem lehká. I já to přežila.
Večer budu obsluhoval v lesním baru místní hosty. Prý dostanu na starost dítka a to i ty v plenkách. Takže jsem babysitter uprostřed portugalské divočiny. Na zítřek už jsem si taky zařídila program. Budu péct bublaninu z třešní pro místní.
Do toho všeho normálně nomádím, tj. pracuji pro své klienty a připravuji další své projekty. Akorát můj macBook na sluníčku hlásí, že se přehřívá. Takže mu dám pohov a půjdu se opalovat.
Zdravím do své domoviny. Brzy na viděnou u dalšího experimentu jedné nomádky.
Já při cestování po Portugalsku lehce spoléhám na couchsurfing, tak jsem svého průvodce nepřibalila. Ale pokud se sem chystáš, tak na něj nezapomeň:
Dej také ostatním vědět, že procestovat svět jde i bez peněz a ještě se u toho královsky pobavit. Sdílej článek dál. Potěšíš je i mě. A pokud se ti život digitální nomádky líbí a chceš taky takto žít, pak si pořiď průvodce se životními zkušenostmi autorky.