6 + 3 bonusy, díky kterým bude dobrovolničení v zahraničí bez stresu

“Chtěl bych se podívat na Taiwan, ale láká mě i Tanzanie. Vlastně bych jel kamkoliv na delší dobu, jen ty peníze jsou krapet problém.” Jsou ti úvahy povědomé? Či snad tvé vlastní? Pak mám dobrou zprávu. Má to řešení, stačí málo – odhodlání a chuť pomáhat. Dobrovolničení, to je oč tu běží!

Proč se stát dobrovolníkem?

Dobrovolničení má celou řadu výhod. Poznáš nové kamarády i sám sebe, navštívíš nové země, zlepšíš si jazyk, často i ušetříš a hlavně, nejsi na to sám. Existuje celá řada portálů a organizací, které ti s tvou dobrovolnickou výpravou rádi pomohou.

V minulém článku “Dobrovolníkem v Keni, Číně nebo Kanadě? S ověřenými triky 6+6 cestovatelů nic nemožného” jsem ti vypsala několik organizací včetně prvních 6 skutečných příběhů dobrovolníků. Dneska se podíváme na zoubek dalším 6 dobrodruhům a jejich zahraničnímu dobrovolničení.

Aby toho nebylo málo, na konci článku na tebe čekají 3 bonusy – dvě další zkušenosti (kde a jak si hledat dobrovolnický projekt) a jeden tip, co můžeš udělat ještě dnes. Na začátek ti dám malý rozcestník, abys snadno dobloudil až k bonusům na konci:

• Kristýna Kršková – Tanzanie
• Kamila Krejčová – Německo, Indonésie
• Pavla Trávníčková – Thajsko, Vietnam, Taiwan, Indonésie, Írán
• Daniel Havrda – Německo, Francie, Španělsko, Portugalsko
• Radka Staňková – Rusko, Mongolsko, Thajsko
• Martin Moliš – Taiwan
• Bonus č. 1 – Lucčina zkušenost s EDS
• Bonus č. 2 – Lenčin tip
• Bonus č. 3 – Jeden tip pro dnešek

Skutečné příběhy dobrovolníků v zahraničí

Tak tady máš dnešních 6 statečných.

Kristýna: “Nakonec to byla sranda a já se víc jak měsíc koupala v jednom kyblíčku”

Studentka stavební fakulty, která má sen spojit dobrovolničení se stavitelstvím a postavit tak školu v Africe

• Zkušenosti s portálem: helpx
• Země: Tanzanie
• Činnosti: výuka v malé soukromé anglické škole, pomoc v knihovně
• Náklady: vízum (50 $), letenka, ubytování na místě, volnou zábavu (ale někdy nás brali hostitelé na výlet)

“Důvod, proč jsem chtěla zkusit dobrovolničení? Ten je prostý, chtěla jsem pomoci a věřím, že jednou až dostuduji budu opravdu pomáhat. Vyjela jsem přes helpx do školy, která měla spolupráci s nadací Nakupenda Tanzania. Jsem s nimi v kontaktu dodnes a snažím se jim pomoc i teď na dálku (charitativní přednášky). Na starost jsem měla děti od úplně nejmenších, které uměly jen svahilsky, až po starší, se kterými jsem se anglicky domluvila.”

Doporučila bys dalším?

Doporučila bych to člověku, kterému opravdu nevadí vystoupit ze své komfortní zóny, protože jsem si před odletem říkala s kamarády: „Hahaha, nevím, do čeho jedu, třeba se budu koupat v kyblíčku.“ Nakonec to sranda nebyla a já se opravdu měsíc a půl koupala v jednom kyblíčku. Byla to nádherná zkušenost. Hodně mě posunula dál ve smyslu, když člověk vidí s jakým málem tam žijí (nebazírují na materialistických věcech), tak si po návratu váží maličkostí (třeba splachovací záchod).

Kristýna byla jako běloška příjemným „zjevení“ u místních

Doporučení pro začátečníky: Vykomunikuj si všechno dopředu, např. ceny za dopravu z letiště. Pokud se ti bude zdát něco nepřiměřené, hned se ozvi. My se totiž v některých situacích neozvali a stálo nás to několikanásobně více, než by muselo. Zjisti si dopředu, jaké tam mají poměry.

Taky je dobré si do profilu napsat, co tam chceš dělat a proč tam chceš. Ale nijak extra jsem ho vyplněný neměla. Spíše průměrně.

Kamila: “To, co si člověk z dobrovolnictví odnese, mnohonásobně převýší původní náklady”

Studentka psychologie, která si myslela, že ji cestování nebaví. Ale za poslední 3 roky strávila 14 měsíců v zahraničí. Bez cestování už nemůže být.

• Zkušenosti s portálem: AIESEC, workaway
• Země: Německo (workaway), Indonésie (AIESEC)
• Činnosti: výuka angličtiny na střední škole (Indonésie), práce na koňské farmě (Německo) – stavění plotu, starost o koně
• Náklady: 2000 Kč za 3 týdny v Německu, 30 000 Kč (letenka+víza+očkování do Indonésie) – zbytek zadarmo po dobu 5 týdnů

“V Indonésii jsem sice měla učit AJ, ale mnohem častěji jsem navštěvovala rodiny, blízké vesničky a budila jsem rozruch mezi místňáky, protože mnoho z nich nikdy nevidělo „bělocha“. Šířila jsem povědomí o Česku a vlastně celkově o západním světě. Co se týče Německa, tak vždycky jsem toužila pracovat s koňmi. Šla jsem proto svému snu aktivně naproti a zkusila to jako dobrovolnice. Bydlela jsem u hrozně milých lidí, kteří rádi vedli filozofické debaty a úžasně vařili. Takže jsem se tam rozhodně nenudila.”

Doporučila bys dalším?

Dobrovolničení můžu jenom doporučit. Výhoda je, že člověk dělá všechno dobrovolně, takže se nemusí do ničeho nutit. Dělá to ze své vůle a z touhy pomoci ostatním. Nenapadá mě, proč by do toho někdo neměl jít. Možná kvůli počáteční investici, kterou si ne každý může dovolit. Tady ale platí, že to, co si člověk z dobrovolnictví odnese, mnohonásobně převýší původní náklady.

Doporučení pro začátečníky: Mysli ve velkém měřítku. Každá zkušenost člověku hodně přinese. I když ta zkušenost nemusí být po celý čas jenom pozitivní, v člověku to hodně zanechá. Jeď na dané místo s otevřenou myslí, nenech se ovlivnit svými očekáváními a předsudky.

Kamila ve své školičce

Co mi pomohlo najít práci? Aktivně jsem obepisovala a hlásila se na pozice. Hromada jich nevyšla. Je to jako s hledáním práce. Člověk nemůže čekat, že pošle jedno CV a hned má práci snů. V případě workaway doporučuji posílat personifikované maily. Přečíst si detailně profil člověka, a potom na to navázat v mailu.

Pavla: “Po ročním putování jsem se usadila na Jávě a nadále tady bojuju za záchranu přírody”

Cestovatelka, která se usadila v Indonésii. Mezi milovníky plastu, cukru a všeho smaženého se pokouší o nemožné, usiluje o osvětu za používání méně plastu. Její pouť sleduj na Pavla the Traveller.

• Zkušenosti s portálem: AIESEC, workaway
• Země: Thajsko (workaway), Vietnam (workaway), Taiwan (workaway), Indonésie (AIESEC), Írán (AIESEC)
• Činnosti: učení Aj v hostelu/jazykovce, stavění přírodních domů a uklízení v yoga retreat (Thajsko), výuka AJ v rodině (Vietnam), farmaření (Taiwan), práce pro íránský akcelátor, pomoc rozvoji regionu v Indonésiii
• Náklady: očkování, pojištění, letenky, poplatek za workaway i AIESEC, někdy víza, 10 měsíců v Asii mě přišlo na 70 000 Kč

“Žila jsem 2 měsíce v indonéské vesnici, pozorovala život místních lidí a zapojovala se do každodenního dění. Měla jsem za úkol vytvořit plán, na základě kterého budeme identifikovat klíčové faktory k rozvoji venkova, identifikovat jednotlivé influencery, najít mezi nimi propojení a vytvořit akční kroky. Teď, o rok později, byl můj plán implementovaný už na 3 různých místech v rámci celé Indonésie a přispívá k udržitelnému rozvoji venkova.

Původně jsem chtěla jako dobrovolnice ušetřit. Po zkušenostech v Thajsku, Vietnamu i Taiwanu jsem si uvědomila, že workaway dobrovolnictví mě nebaví a necítím se nápomocná. Začala jsem tedy hledat AIESEC stáže a doufala, že budu více přínosná. Upřímně musím říci, že se povedlo.”

Doporučila bys dalším?

Dobrovolnictví bych doporučila jen těm, kteří chtějí opravdu nezištně pomáhat. Během své roční cesty po Asii jsem narazila na spoustu lidí, kteří dobrovolnické projekty brali jako „ubytování a jídlo zdarma“. Takový přístup často vedl k nespokojenosti na obou stranách a vzájemným neshodám. Mám pocit, že cestovatelé, kteří chtějí opravdu pomáhat, jsou tolerantnější a přenesou se i přes mnohé nedostatky.

Pavla už v Indonésii zůstala a brzy se tady dokonce provdá. I takto může skončit dobrovolničení

Doporučení pro začátečníky: Neměj přehnané nároky a buď otevřený všemu. To, co se dočtete na internetu, nemusí být pravda. V případě workaway si hlídej aktuálnost profilů a datum poslední zpětné vazby. Měj jasnou představu, proč chceš vyjet pracovat/pomáhat na dané místo a na základě toho si vyber portál, přes který budeš svou dobrovolnickou zkušenost hledat. Bude to kvůli firmě, myšlence stáže, zemi, nebo chceš dělat dobrovolníka jen proto, abys ušetřil za ubytování a stravu na cestách?

Dan: “být zaseknutý na jednom mrtvém bodě, nebo vyrazit do světa?”

Bývalý student stavební fakulty, který se rozhodl nezůstat v Praze. Aktuálně dobrovolničí, nebo spíše pracuje v Německu.

• Zkušenosti s portálem: workaway
• Země: Německo, Francie, Španělsko, Portugalsko
• Činnosti: stavba domů pro slepice a husy, drobné údržbářské práce na domě, malování pokojů, house & pet sitting, opravy komínů, práce s motorovou pilou, zahradnické práce, rekonstrukce karavanů a mnohé další manuální práce
• Náklady: poplatek za workaway a dopravu

“Podstatou dobrovolničení je pracovat pár hodin denně za byt a stravu. To mne decánko trklo. Pracoval jsem v Praze celý den a po zaplacení nájmu mi zbylo tak akorát na to jídlo. Takže být zaseklý na jednom mrtvém bodě, nebo vyrazit do světa, toť otázka.”

Doporučil bys dalším?

Určitě ano, spousta nových zážitku, pochopení života a životních podmínek v cizí zemi, noví přátelé a nové rady o dané zemi.

I na cestování zbude čas při dobrovolničení

Doporučení pro začátečníky: Pozorně vybírat a uvědomit si, co člověka doopravdy zajímá. Radši vybírat hosty s 2-3 recenzemi od pracantů. Já jsem to ve většině případů neřešil a měl jsem jen jednu špatnou zkušenost. Také se mi osvědčilo vybrat si cca 10 hostů a 5 z nich rovnou napsat najednou. Někdo z nich neodpoví vůbec, někdo za měsíc a někdo má už plno. Profil jsem nijak nevyšperkoval, spíš mi pomohla první dobrá reference.

Radka: “Dobrovolničení je skvělý způsobe, jak zpomalit na dlouhodobých cestách.”

Cestovatelka, stopařka a fotografka. Když zrovna necestuje do šílených destinací, tak kombinuje práci v Norsku s výlety nádhernou přírodou.

• Zkušenosti s portálem: workaway
• Země: Rusko, Mongolsko, Thajsko
• Činnosti: vytváření turistické trasy kolem jezera Bajkal, práce na mongolské farmě (příprava sýra, siláže), práce na organické farmě v Thajsku (zahradničení a výroba hliněných cihel)
• Náklady: poplatek za workaway, letenky ne (dobrovolničení byla součást cesti po Asii)

“Na Špicberkách jsem potkala Hanču. Slovo dalo slovo a my se vydaly na 5 měsíční cestu z Ruska přes Mongolsko a Čínu do JV Asie. Abychom zpomalily, nepřesouvaly se pořád z místa na místo, rozhodly jsme se zkusit dobrovolničení. Například pomoc v Rusku nám zajistila i získání víz do této země.”

Doporučila bys dalším?

Dobrovolničení bych určitě doporučila. Je to skvělá příležitost k tomu, aby člověk zemi poznal z pohledu místního a ne jen jako turista. Je to šance vyzkoušet si a naučit se něco nového nebo si třeba procvičit cizí jazyk. Při dlouhodobém cestování je to i vynikající způsob, jak si na chvíli odpočinout od přesunů z místa na místo.

Doporučení pro začátečníky: Kontrolovat si náplň práce. Co nemám ráda jsou projekty, které si od dobrovolníků řeknou nekřesťanskou sumu peněz a staví si na tom business. Také bych si dala pozor na to, jak moc a jaká se od tebe bude vyžadovat práce. U farmy, kterou jsme našly v Mongolsku, bylo napsáno, že máme očekávat cca 5 hodin práce denně 5 dní v týdnu. Realitou byl i 10 hodinový pracovní den po 6 dní v týdnu. Určitě se vyplatí mít dobře a poutavě vyplněný profil s fotkami a ideálně i nějaké reference. Ale osobní komunikace je asi nejdůležitější.”

Práce na organické farmě je jednou z častých forem dobrovolničení. Radka si ji také vyzkoušela

Martin: “Dobrovolničení zásadně změnilo můj život.”

Martin, pro přátele Máca, miluje hory a přírodu obecně, dobrý čaj, knihy, hudbu 60. a 70. let, vzduch po letní bouřce, přátele a rodinu.

• Zkušenosti s portálem: AIESEC
• Země: Taiwan
• Činnosti: výuka angličtiny (představení české kultury v zahraničí)
• Náklady: zprostředkovatelský poplatek (4990 Kč), letenka, na místě už jsem žádná velká vydání neměl

“Náplní mé dobrovolnické práce byla výuka angličtiny. Nejednalo se o učení angličtiny v pravém slova smyslu. Spíše to bylo představení naší zemičky a kultury místním dětem. Ve výsledku jsme spolu “vařili,” rozuměj připravovali okurkový salát, zpívali, tancovali nejrůznější národní tance. A hlavně hráli hromadu her.

Vždy jsem chtěl navštívit nějakou asijskou zemi a tohle byla naprosto dokonalá příležitost. Ke stáži samotné jsem se dostal vlastně náhodou. Dnes za to vděčím a moc děkuji člověku co mi ve 3. ročníku nedal zápočet z rozvodných zařízení. Musel jsem tak opakovat celý rok. Jelikož jsem nechtěl zahálet, začal jsem hledat stáže. Zaregistroval jsem se na nespočetně mnoho stránkách a na většinu jsem pozapomněl. Po nějaké době se mi ozvali právě lidé z AIESEC. Slovo dalo slovo a za pár měsíců jsem byl na Taiwanu.”

Martin si na dobrovolničení užíval kontaktu s místními

Doporučil bys dalším?

Určitě bych doporučil, ať každý něco podobného zkusí. Pro mě to byl zážitek na celý život a hlavně můj život celkem zásadně změnil. Ať už člověk vyjede na stáž s jakoukoliv organizací, nebo někam na vlastní pěst, vždycky mu to něco dá. Pro mě je dobrovolničení věc, ve které vidím smysl a navíc mě opravdu baví, což je asi tou nejlepší kombinací.

Bonusové příběhy a rady k dobrovolničení

V prvním článku o dobrovolničení jsem zmiňovala další studentskou aktivitu – Evropská dobrovolná služba (EDS). Bohužel jsem mezi 12 zpovídanými dobrodruhy nenašla nikoho, kdo EDS vyzkoušel. Až…

… se mi ozvala Lucka Firlová a já ti tak mohu bonusově zprostředkovat i tuto zkušenost. Lucka mi taky upřesnila informace o tomto programu, tak se nezlob, ale hodím sem trošku toho teoretického povídání.

EDS (někdy taky zkratka EVS)

• EDS je aktivita, která spadá pod programy Erasmus+. Možná znáš z VŠ program erasmus, tak ten opět spadá pod Erasmus+.
• Po dobu stáže nesmí být člověk student (musíš přerušit), nesmíš být zaměstnaný (vem si třeba neplacené volno). Podmínkou je pouze tvůj věk od 18 do 30 let. VŠ studovat nemusíš.
• Z grantu se hradí 100 % cestovného.
• U kratších programů nemusí být jazykový kurz v ceně (záleží na přijímající organizaci).
• Většinou se pracuje 6 hodin denně. Za každý odpracovaný měsíc má dobrovolník nárok na 2 dny volna.
• EDS je maximálně na 12 měsíců. Jsou dvě možnosti – buď jede člověk rovnou na dlouhodobou stáž. Nebo jede prvně na krátkodobou (2 týdny až 2 měsíce), a pak ještě na dlouhodobou.
• Více informací je na stránkách organizace EDS.

Lucka: “Dobrovolničení mi otevřelo jiný pohled na život.”

PR Consultant a nadšenec do programů Erasmus+

• Zkušenosti s portálem: EDS (portál europe.eu)
• Země: Chorvatsko
• Činnosti: organizace workshopů zaměřených na udržitelný rozvoj pro děti, mládež a dospělé spolu s dobrovolníky z dalších zemí
• Náklady: plně hrazeno z programu Erasmus+ (doprava, strava, ubytování, MHD, kapesné)

“Mrzelo mě, že jsem při studiích na vysoké nevycestovala na klasický erasmus, a tak jsem hledala nějakou alternativu. Po 3 letech stresující práce v komunikačních agenturách jsem potřebovala na chvíli vypnout a udělat si tzv. career break. Vybrala jsem si téma pro mě zcela cizí – udržitelný rozvoj – abych si rozšířila vědomosti i v této oblasti.

Během dvou intenzivních měsíců v Záhřebu jsem zjistila, jaké to je pracovat s dospělými či dětmi, naučila se prioritizovat činnosti, dělat kompromisy a být trpělivá.”

Doporučila bys dalším?

Rozhodně bych krátkodobou EDS doporučila všem, kteří chtějí ochutnat cizí zemi jen na kratší dobu. Nejen, že poznáš místní kulturu a zvyky, ale zdokonalíš se v angličtině. Dobrovolnictví v cizí zemi bude zároveň hezkou položkou do CV.

Doporučení pro začátečníky:

Vyjeď nejprve na výměnu mládeže, kterou pořádají české neziskovky. Nabídky se průběžně objevují na jejich webovkách nebo na FB skupině Youth Projects CZECH REPUBLIC. Překonáš jazykovou bariéru, nasaješ atmosféru programů pořádaných EU a bude pro tebe jednodušší strávit nějaký ten čas s úplně cizími lidmi.

Vyjet přes organizaci EDS je další z dobrovolnickým možností. Tu využila Lucka.

Vyjel jsi do ciziny a z nějakého důvodu se ti nechce zpět? Rád bys tu dobrovolničil, ale registrovat se na portálech je na dlouho? Přece jen hledáš dobrovolničení teď a tady. Nezoufej, existuje řešení. Mám tu pro tebe další bonus – vyzpovídala jsem Lenču Gazdovou, blogerku Na cestách za sny.

S Lenčou na cestách za sny

Lenčin příběh začal po její třicítce. Vystudovaná knihovnice se zkušenostmi i zpoza barmanského pultu sekla se vším jistým v ČR a vyrazila do Asii. Sama o sobě říká: “Holka, která se po třicítce zbláznila, opustila jistotu teplého místečka a vrhla se do nejistých vod sezónní práce a začala si plnit své sny.”

Při své 4 měsíční cestě po Asii nejednou vyzkoušela i dobrovolničení. Dala mi pro mé čtenáře 2 rady, jak si sehnat dobrovolničení na cestách. Na co nezapomenout.

1. Najdi si Facebook skupinu dané lokality a poptej se tam. Přesně takto Lenča získala úžasnou zkušenost ve vesničce Koh Phayamu v Thajsku. Takže využij FB jednou k něčemu užitečnějšímu než postováná selfíček z cest. 🙂
2. Mysli na work permitation (pracovní povolení. Zejména ve zmiňovaném Thajsku. I když jedeš například přes workaway, měl bys ho v některých zemích mít. Nezapomeň si to kontrolovat, ať se nedostaneš do problémů s místní policií nebo domorodci.

Všiml sis, jak mnoho z dobrovolníků učilo angličtinu v zahraničí? Výhodou je, že k této dobrovolnické činnosti nepotřebuješ žádný certifikát, vystudovanou vysokou školu a ještě je to skvělá kolonka do CV, kdybys jednou chtěl v zahraničí učit jako profesionál. Pokud chceš o tomto tématu vědět víc, tak přávě pro tebe je poslední můj bonus:

Líbil se ti článek? Pak ho pošli (sdílej) dál do světa. Třeba se ozve někdo se zkušenostmi s portálem se7en a já tak dám dokupy komplet návod o dobrovolničení.