Pracovní život na Maltě: Ani zde není tráva zelenější

Už v pohádkách chodíval Honza s ranečkem buchet na zkušenou do světa. Dnes v 21. století ve většině evropských státech pro nevěstu za hranice nevyrazíme. Bojovat s drakem v exotických zemích asi už také nebudeme. Mnohem více je potřeba myslet na ochranu životního prostředí a trvalou udržitelnost křehkého ekosystému na planetě Zemi. Přesto studovat, pracovat nebo alespoň strávit brigádně část roku v zahraničí je zkušenost k nezaplacení. Navíc, mnozí “lovci hlav” pomyslné políčko cizina v životopise si velmi považují.

Velká skupina lidí pracovní zkušenost v cizině považuje za jasnou směrovku na cestu k bohatství. Nadneseně řečeno: „Vždyť u nás v České republice pšenka nekvete, peníze získáš jedině podvodem. A když ti náhodou nějaké zbudou, tak tě o ně obere samotný stát.“ Je tomu ale skutečně tak? Znamená život v cizině vstupenku do světa šťastných?

Na výše položené otázky není snadné odpovědět se zachováním veškeré objektivity. Sama jsem delší dobu žila v zahraničí pouze na ostrově Maltě. Zatímco někdo jiný ti ji vychválí v superlativech, já už skromněji prohlašuji: “Ani zde není tráva zelenější.” Ale své neopakovatelné kouzlo ve mně zanechala navždy. Nahlédni se mnou na sluncem zalité malé skalisko uprostřed vod Středozemního moře.

Jak jsem se vydala na zkušenou

Už při studiích na vysoké jsem si pohrávala s myšlenkou stáže nebo studijního pobytu v zahraničí. Ale vnitřní strach, jazyková vybavenost a především paralelním studium dvou univerzit mě vnitřně svázaly a já zůstala doma. Po státnicích se v mém životě udála řada převratných situacích, které v prosinci 2015 završilo další neporozumění doma i v mých mezilidských vztazích. Už jsem nechtěla čekat na nějaké AŽ v daleké budoucnosti, ale splnit si svůj sen hned teď.

Na počátku jsem měla celou řadu obav. Od strachu z mé jazykové nevybavenosti přes neznalosti, jak si sehnat ubytování, zarezervovat letenky, vyřízení zahraničního pojištění až po obavy, zda se tam sama neztratím. O svoji bezpečnost jsem se překvapivě nebála. Vždyť jedu do země Evropské unie. Budu-li upřímná, ani mi nějaké nebezpečí spojení s ženou daleko v cizině nepřišlo na mysl.

Touha vycestovat mě popoháněla dál, pomáhala přeskakovat jeden klacek a bariéru za druhým. Navíc, jak popisuji eBooku 5+1 kroků, které tě zvednou z gauče do světa, na vše lze najít řešení. “Kdo chce, hledá způsoby. Kdo nechce, hledá výmluvy.” Stačí vystoupit ze zóny komfortu a plnit si sny.

malta2

Proč právě maltský ostrůvek?

Protože na podzim 2015 během své dovolené jsem objevila krásu malé skály uprostřed Středozemního moře, souostroví Maltská republika, byla volba země nad slunce jasná. Chci žít na Maltě. V mých očích se zrcadlila celá řada zdejších „superlativ“:

  • angličtina je druhým úředním jazykem Malty
  • díky poloze je zde po 10 měsíců v roce slunečné počasí
  • koupání v moři tak často, jak jen si jeden umane
  • operuje zde nízkorozpočtová letecká společnost Ryanair
  • ostrov je tak malý, že ho můžu procestovat sama a nebát se zabloudění

Díky shodě několika šťastných náhod a mého aktivního přičinění jsem koncem března letěla vstříc novému dobrodružství. Práci jsem měla sehnanou v oboru (informační technologie), smlouvy předem podepsané a ubytování sehnané v rodinném domě cca 20 minut chůze od kanceláře. A navíc s neomezeným přístupem do pole dance studia.

Jsem tady. Cítím vánek od moře. V rodném Brně nosí prošívané bundy a já tu v dubnu stojím v sukni a lehkém svetříku s výhledem na šumící moře. Všechno se tehdy zdálo být více než slunečné a můj nový život mohl začít. Žádný kulturní šok se nekonal. O stesku po domově jsem si pročítala pouze dlouhé příběhy na Internetu. Nové přátele bylo sice obtížné najít, ale první dny mě zaměstnávala nová práce, kolegové a boj s angličtinou.

Je to zlatý důl?

Asi nejčastěji skloňovaná otázka, pokud pracujete a vyděláváte v silnější měně, než je ta naše koruna česká. Sama jsem na její odpověď byla zvědavá, byť u mě finance nehrály prim při odjezdu do zahraničí.

Pracovala jsem v maltské firmě s mezinárodním přesahem. Plat jsem měla na zdejší poměry nadprůměrný. Pro bližší upřesnění řekněme, že přesahoval 2000 eur měsíčně, což bylo přibližně dvakrát více než jsem zvyklá z domoviny. Pro milovníky statistik a dat připojuji, že v roce 2016 byl průměrný hrubý plat na Maltě okolo 1300 eur za měsíc. Nemluvím zde o občanech nečlenských států EU, případně imigrantech z nejmenovaných afrických zemí. Ti na Maltě mnohdy pracují nelegálně, byť samozřejmě nedobrovolně. Není jim hrazeno zdravotní pojištění a o smlouvě se zaměstnavatelem se jim může leda zdát.

maltaFoto2

Další pozlátko a výhoda Malty je jejich daňový systém. Pro firmy může být Malta často útočištěm, neboť bývá zahrnována mezi daňové ráje světa. Já ze své zkušenosti znám pouze zdanění fyzických osob. Je progresivní a já se svým nadprůměrným platem po přepočtu spadala k hranici cca 12 %. Výpočet je komplikovanější, toto je zjednodušující odhad. Nutno podotknout, že první měsíc byla má daň vyměřena na krásných NULA euro a ani za zbylých šest měsíců jsem nedosáhla na částku, kterou jsem dle všech online kalkulaček měla odvádět.

Avšak plat a daně jsou jen jedna mince finanční stránky problému. O životních nákladech a dalších aspektech práce na Maltě se podrobněji zmiňuji v Práce na Maltě bez mráčků. Pro zvídavé čtenáře: „Ceny potravin a drogistických věcí v mé oblasti kolem Sliemy (turisticky drahá část ostrova) byly v průměru 2 až 3 krát vyšší než u nás. Služby typu kadeřník přibližně dvakrát dražší. Vodu k pití si musíš koupit.“

Pár slov závěrem…

Každá země má svá specifika. Co víc, každý z nás je jinak náročný a zvyklý na jiný styl života. Pokud peníze nejsou pro tebe hnacím motorem návštěvy ciziny, ale naopak tě láká jet na zkušenou jako Honzík s buchtami (můžeš i bez nich), pak Maltu mohu jednoznačně doporučit. Kromě krásného opálení jsem poznala samu sebe, zlepšila jazyk, navázala mezinárodní přátelství a hlavně – nalezla moji snovou práci.

I přesto, že jsme stále v Evropě, život zde plyne jinak. Snad vlivem rozpalujícího slunce anebo vlivu blízkého arabského světa. Nechceš-li být zaskočen byrokracií, hledáním bydlení či místní dopravou, nahlédni pod roušku pracovního i turistického života ostrova raději zavčas.

maltaFoto1

Já už znám Maltu jak své boty, ale ty aby ses neztratil, tak přibal super průvodce:
Malta a Gozo průvodce Lonely Planet

Vyjel jsi taky pracovat do zahraničí? Kam? Poděl se o své zkušenosti v komentářích.

Hanka Šormová
Žena na cestách je mé druhá já. Ráda provázím a ukazuji druhým, jak zanechat listování atlasem světa a měnit si jejich cestovatelské sny ve skutečnost. Můj celý příběh si přečtěte zde.
Komentáře
  1. Julie napsal:

    Hanko, se svým platem jsi měla velké štěstí a určitě jsi tak měla šanci poznat Maltu tak trochu s růžovými brýlemi:) Nemyslím to teď vůbec zle – Já na Maltě žila 8 let, pracovala jsem jako architektka a s manželem tam máme dům. Po půl roce na Maltě bych Maltu také doporučovala, dokonce i po třech letech, ale po 8 už ne:) Přesto, že je to nádherná země se spoustou zajímavých lidí.

    • Hanka Šormová napsal:

      Ahoj Julčo,
      vidíš a já právě všem říkám, že to tam tak růžové nebylo. Ten plat po přepočtu a životě v ČR (jako IT) rozhodně nedosahoval takových standardů. Nicméně jsem si užila jiné benefity Malty a právě proto ji doporučuji. Myslím si, že je to krásný start do cestování a výuky jazyka… Jinak mě těší potkávat další Čechy z Malty. Svět je malý 🙂

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *