VÍTEJ
NA NOMÁDSKÉ STEZCE
copywriterka Hanča Šormová
Chystáš se studovat, pracovat anebo jen dovolenkovat na Maltě? Zároveň nemáš rád nenadálé situace a prekérnosti? Pak si v článku projdi mnou vybraných 14 překvapení z Malty, která bys tu možná neočekával a mohla by tě zaskočit. A některá jsou schopná na tebe dokonce i skočit. Tak bacha na to!
Na Maltě jsem půl roku pracovala a žila a ještě předtím jsem tady strávila nějaký čas na jazykovém kurzu. Rozhodně se nechci považovat za znalce života na Maltě, ale něco jsem si tu odžila a hlavně odpozorovala. Taky mě sem tam něco překvapilo – mile, ale i nemile.
Život na Maltě mě naučil být nadmíru trpělivá (ano, víc než na českých úřadech) a hned tak se něčemu nedivit. Inu, jiný kraj jiný mrav. Myslím si, že pro cizincovy oči by se i u nás v ČR našlo leccos “podivínského”, například kečup všude možně v jídle.
Ačkoliv se některé z dále zmíněných 14 bodů mohou zdát jako hnidopišské a že se Maltě vysmívám, není tomu tak. Stále si myslím, že tento malý ostrovní stát stojí za návštěvu. Už jenom proto, že je zcela odlišný tomu našemu koutku země a přitom je nedaleko (cca 2 hodiny letu z Vídně).
Chceš dostávat podobné triky na dlouhodobé (levné) cestování?
Zásadně nekecám (všechny triky zkouším a testuji na sobě) a nespamuji.
Na začátek podotýkám, že pořadí následujících 14 maltských “překvapení” je zcela nahodilé, jak jsem si je značila do poznámek.
Věřím, že to tak není u všech domů, ale opravdu není výjimkou:
Potkala jsem na Maltě pár českých stavebních inženýrů a elektrikáře. Tvrdili mi (nevím, co je na tom pravdy), že sankce ve stavebních smlouvách tady moc neexistují. Ať už je to jakkoliv, jedno je jisté, v těch starších domech nechtěj bydlet přes zimu (zejména leden a únor). V bytech je pocitově větší zima než venku (dírami zalézá dovnitř nepříjemné lezavo). Radiátory tady samozřejmě nejsou a vytápět drahou klimatizací se domácím nechce, takže klepeš kosu. Anebo musíš trávit veškerý čas venku.
Pokud jsi strávil delší čas v nějaké jižanské zemi Evropy, pak mi asi dáš za pravdu, že “Jižané” se s ničím tak nepářou, nikam nespěchají a možná si tak více užívají života. Na Maltě tomu není jinak. Já bych dokonce řekla, že je tu patrný arabský vliv. Ale pozor, žádnému Malťanovi nikdy nenaznač, že by měl něco společného s Araby. Jsou na to značně hákliví.
Jejich poklid na řešení problémů jsem nejvíce viděla v práci (kuřácké pauzy co půl hodiny) a na úřadech (tam obzvlášť). V letní sezóně je skoro nemožné cokoliv vyřídit na tamních úřadech. Otevírací hodiny kvůli horku bývají tak od 9 do 12, ale počítej s ranní hodinkou na kávu mezi kolegy a hodinkou před zavření na sdělení si zážitků s kolegy. Takže na vyřízení byrokracie zbývají tak dvě hodinky. Nemá smysl posílat dopisy a e-maily. Vždy si zajdi vše vyřídit osobně, nebo se jako já nedočkáš maltského ID ani po půl roce (a to mi ho pomáhala vyřídit firma na dálku).
To, že se tady jezdí vlevo, je asi ten nejmenší problém v maltské dopravě. Sice to na Maltě nevypadá jako v Maroku ani v Asii, s čímž mám tu čest, ale někdy k tomu nechybí mnoho. Zácpy jsou denním chlebem, zejména když se kvůli feastám (oslavám jejich svatých) uzavřou hlavní silnice. Pokud má autobus jen 10 minut zpoždění, lze to považovat za tvou výhru. Určitě se neboj troubit, na Maltě je to zřejmě národní sport. 🙂
A pokud na cestě potkáš dveře uprostřed silnice, prostě je nějak objeď. (viz foto níže) Hlavně se nevzrušuj! Ani tím, že dát si pivko před řízením je tu běžným jevem. Viděla jsem to na vlastní oči při schůzce s místním policajtem. Sám mi vysvětloval, jak to tady s tím pitím a řízením mají. Musíš prostě jen vypadat střízlivě!
Neříkám, že nenatrefíš na dobré restaurace s vynikajícími pochoutkami z moře. Jen tě chci varovat, že až půjdeš po hlavní promenádě okolo Gziry, Sliemy a St. Julliens, aby ses nezalekl množství fast foodových řetězců. Na Maltě mají dokonce jeden vlastní typ rychlého občerstvení – vyhlížej malé stánky “pastizi“ – koupíš tady koláčky z listového těsta plněné vším možným a zapečené v troubě. Chutnalo mi to, o tom žádná. Ale za měsíc jsem měla 4 kila nahoře.
Mimochodem, věděl jsi, že Malťané jsou nejobéznějším národem v Evropské unii? Já do příjezdu ne. Ale celkem rychle jsem v naší firmě poznala, kdo je místní a kdo přistěhovalý cizinec.
Popravdě, na Maltě není bohatá fauna. Moře okolo je značně vylovené, o čemž jsem se přesvědčila i při potápění. Po ostrově pobíhají hlavně švábi, ještěrky, toulavé kočky a psi. Šváb ve dřezu či na záchodě mi dost vadil, ale toulaví psi na západní straně hlavního ostrova mě přímo děsili. Dej si na ně pozor, pokud stejně jako já plánuješ turistiku na této straně ostrova. Nachází se tam řada soukromých objektů, kde majitelé své miláčky nechávají volně pobíhat a hlídat místo.
Později mi Češi vysvětlili, že zdaleka ne všechna private property jsou skutečným soukromým majetkem někoho. Prý si Malťané rádi vytyčují území a chodí tam pro zábavu střílet malé ptáčky. Mám být ráda, že jsem narazila pouze na psy, mí známí měli i střet s ozbrojeným “údajným” majitelem pozemku.
Vyrostla jsem na Moravě a miluju pohled na zelenou barvu, byť ji na sobě nenosím. Člověk by čekal, že mým snem bude žít u moře a užívat si teplého počasí. To sice bylo prvních pár měsíců, ale pak mi začala značně chybět zeleň. Na Maltě ji moc neočekávej – převažuje žlutá a modrá. A to se prostě okouká.
Pokud stejně jako já zatoužíš po zelené přírodě, zamiř do San Antons Gardes. Toto místo považuji za jedno ze sedmi na Maltě, kde se netlačíš s davy turistů o místečko. Známí Češi mi později ukázali i něco jako les (severozápadní strana hlavního ostrova), kam prý na podzim chodí po bouřkách sbírat houby. Prý rostou.
Pokud jsi šetřivý jako já a myslel sis, že s místními autobusy to z/na letiště jsi to vyhrál, pak jsi na omylu. Sice zaplatíš 1,50 euro (v letní sezóně 2 eura), ale oproti taxíku (za 20 euro) tě čeká téměř vyhlídková jízda po Maltě. Ty dvě hodiny ze St Julliens na letiště jsem se vždy modlila, ať mi to letadlo neuletí. A to jsem si dávala víc jak dvouhodinovou rezervu.
Za svá pracovní léta jsem byla zvyklá dostávat výplatu na ruku anebo na bankovní účet. Ale šek jsem v ruce nikdy nedržela. Až na Maltě, kde to není neobvyklé! Popravdě, v první chvíli jsem ani nevěděla, co to je a co s tím mám dělat? 😀 Ale proč ne, je to jedna z možností, pokud jsi přijel pracovat na Maltu a nedaří se ti založit účet u tamních banek.
Nevím, kde jinde v Evropě potkáš na čtverečním kilometru tolik cizinců ze všech světadílů. Za jeden den jsem se seznámila s Kolumbijci, Brazilci, Australany, Kanaďany… Evropany ani nepočítám.
Čím to je? Malta díky svému klimatu a druhému oficiálnímu jazyku angličtině je skvělým místem pro studenty jazykových škol a expáty – cizince, kteří tu chtějí pracovat. Opravdu není obtížné tu v sezóně najít nějaký ten summer job. Jak sehnat práci na Maltě jsem sepsala v dřívějším článku.
Žij a pracuj na Maltě na pohodu
Změň si svůj život na ostrově plného inspirace. Abys měl první kroky snazší než kdysi já, sepsala jsem ti kompletního průvodce této země. Dočteš se v něm:
Na Maltu se sice jezdí kvůli jazykovým kurzům, ale pokud chceš jen pilovat svůj přízvuk, zvaž raději Velkou Británii. Sami Malťané přiznávají, že si angličtinu kapku pokroutili. V diskuzních fórech jsem se setkala s nářky rodičů, jejichž děti ztratily na Maltě britský přízvuk angličtiny.
Ale na druhou stranu, chceš-li se obklopit anglicky mluvícími lidmi anebo jsi začátečník v tomto jazyce, vyjeď sem na jazykový kurz. Třeba ten vhodný najdeš na portále Anama. Základy AJ tu dostaneš.
Pokud jedeš na Maltu pouze na dovolenou, návštěva zdravotnických zařízení se ti pravděpodobně vyhne. Jestli se sem vydáš pracovat a jsi stejně náchylný na klimatizaci jako já, asi nějakého toho doktora navštívíš. Alespoň já promarodila 5 ze 6 měsíců a to jsem v ČR zdravá jako rybička. Jen zřejmě mám alergii na klimatizaci nastavenou na 18 °C. Místní jsou zvyklí chladit, co to jde. Údajně i v nemocnicích, kde se pak pacienti klepou kosou…
Jak to bylo s těmi doktory? Vždy jsem naklusala k některému soukromému doktorovi, zaplatila 13 euro za vstup do ordinace, ten na mě pohlédl a prohlásil: “Jaké prášky chcete předepsat?” Má anamnéza a rizika kontraindikací ho nezajímaly. Jediné štěstí bylo, že v rámci firemního balíčku mi těch 13 euro zpětně proplatili.
Nevím, jak to chodí ve veřejné nemocnici Mater Dei, tam jsem naštěstí neskončila. Údajně jsou tam šílené fronty a dlouhé čekačky na jakékoliv vyšetření. To tě u soukromých doktorů nepotká, jen ale dost platíš a často tě léčí pouze antibiotiky. Zlaté české zdravotnictví, na které tak nadáváme!
Nedělám si srandu. Ačkoliv mně za půl roku života na Maltě zapršelo jednou před odjezdem, můžeš se tu setkat se záplavami. A to vskutku pořádnými, kdy na hlavní promenádě můžeš sbírat ryby k večeři.
Ty poslední (viz odkaz výše) způsobil spíš orkán, ale jinak “po letní” bouřky (konec září, začátek října) dovedou ostrov taky značně potrápit. Je to zejména kvůli špatně řešeným kanálům. Voda se nestíhá odvádět a hned máš zatopené ulice, kde plavou dokonce i auta.
Malťané se tváří, že jsou hodně věřící. I když po rozhovorech s mladými o sexu apod., no nevím… Každopádně se na souostroví nachází velké množství kostelů (řádově stovky), které jsou vysvěceny celé řadě různým světcům. Svátek každého světce je nutno řádně oslavit, čemuž se tady říká feasta.
V rámci ní chodí ulicemi průvody, zdobí se bulváry nevkusnými pozlacenými sochami a hlavně všude bouchají ohňostroje. Bohužel i za bílého dne. Lehce tak spatříš obláčky dýmu, ale bez nádherné barvy světel, jen se zvukovou kulisou. Na barvy si musíš počkat až navečer, kdy to začne rachotit znova. Tím, že těch kostelů (a světců) mají tolik, tak je v létě feasta snad téměř denně.
Ačkoliv by voda z kohoutku měla být pitná (resp. nezávadná), doporučuji si kupovat balenou. Ta z kohoutku je totiž odsolována z moře a pro náš český žaludek značně těžká na strávení. A má divný zápach.
Na nákup vody mysli zavčas, než pojedeš na výlet. Na ulicích ani hřištích žádná pítka jako v Itálii nečekej (ale free veřejné záchody tam mají). Navíc na hlavní promenádě je voda značně předražená – půllitrová PETka s vodou za euro i více (rok 2016).
S takovými překvápky bych mohla pokračovat ještě dále, ale myslím, že to pro představu života na Maltě stačí. Znovu opakuji, nemá to být výsměch, spíše tvá příprava před cestou sem. Přeji příjemný pobyt na Maltě!
Doufám, že jsem tě neodradila od návštěvy Malty a že naopak jsi vyzbrojen znalostmi tak, aby tě nic nemohlo zaskočit. Prozraď mi dolů do komentářů, které z překvápek tě nejvíce dostalo?
Ahoj, dostali mě ti švábi. Byla jsem na Maltě měsíc, bydlela ve starém domě Sliemy, ale švába jsem nepotkala. Jak jsi je likvidovala? A pak mě trochu zarazili ti toulaví psi – já se s nimi setkala jen kolem útesů Dingli, teď se chystám právě na severozápad ostrova na turistiku….
Ahoj Míšo, když jsem bydlela v novém domě ve Gziře, tak to bylo ok. Tam nebyla havěť. Ale ve Swieqi to byl starší rodinný dům. Já jsem popravdě nedělala nic, nemám s tím zkušenosti a navíc jsem se děsně lekla, když to vyrazilo proti mě. Dupáním jsem je vyháněla z pokoje. V kuchyni je nějakým přípravkem likvidovala druhá podnájemnice. Víc jsou ale venku, aspoň doufám 😀 Ti psi jsou přesně jak píšeš hlavně kolem Dingli a směrem nahoru od Dingli. Tam se hrozně blbě chodilo, řada soukromých pozemků. Plus jsem na ně narazila okolo St Peter’s pool. Ale já vždy šla dál od turistických míst, až ke skaliskům, tak možná proto. Navíc se psů bojím i v ČR, tak možná můj strach vycítili.