VÍTEJ
NA NOMÁDSKÉ STEZCE
copywriterka Hanča Šormová
Malta je 8. nejhustěji zalidněnou zemí na světě. Vždyť na 316 km² plochy žije trvale pouze o něco málo víc obyvatel, než má Brno (lehce nad 400 tisíc). To do toho nezapočítávám všechny expaty (cizince, kteří pracují v zahraničí) a studenty, kteří se na souostroví sjíždějí díky “příjemnému podnebí” (ehm, jak pro koho?!) a druhému oficiálnímu jazyku angličtině. Faktem je, že se tady domluvíš všude a s každým.
Bohudík nebo snad bohužel jsem měla to štěstí půl roku pracovat na Maltě a opravdu mohu potvrdit, že je to tu hlava na hlavě. Zatím jsem nebyla v přelidněných asijských státech, takže pocit stísněnosti znám jen odsud. Turismus tady opravdu kvete a je to vidět pomalu na každém rohu. Zlaté Azory, kam turismus zdaleka nedorazil!
Protože jsem vášnivá objevovatelka a nepotřebuji se mačkat s turisty na typických maltských plážích, objevovala jsem svá tichá, nejen přímořská, místečka. Mohu říci, že hlavní ostrov ze 3 obydlených (Malta, Gozo, Comino) jsem prošlapala a proběhala víc než, co nachodí Malťané za celý jejich život (ostatně jsou nejobéznějším národem v Evropě). Chystáš-li se na Maltu a nemiluješ tělesný kontakt s turisty, pak mé následující výletní tipy jsou právě pro tebe.
Hodinové zpoždění u autobusu, co jezdí jednou za hodinu? Nic neobvyklého na Maltě. Jižané se s tím moc nepářou a dopravní zácpy jsou tady na denním pořádku. Takže ani autem si na hlavním ostrově (na Gozo je situace výrazně lepší) nepomůžeš. Proto vyrážej na své výlety zavčas ráno a měj rezervu minimálně jednoho autobusu. Nebo všude choď jako já. V pohodě jsem přešla ze západu na východ (cca 6 hodin času i s focením a kocháním se).
Snad jenom Češi, Slováci a Poláci jsou v Evropě (a asi i ve světě) pověstní pro super značené turistické trasy (dík, KČT). Ze severu možná znáš mužiky (naskládané šutříky na sebe). Jinde mají aspoň výchozí směrovky. Na Maltě se s turistikou nepočítá. Vždyť místní jezdí i do obchodu v sousední ulici autem. Co naplat, že pak nemají, kde zaparkovat.
Výhoda Malty spočívá v tom, že se tady nedá ztratit – jde o ostrov a je fakt malý. Navíc je vidět do dálky, často až k moři. V nejhorším si vystačíš se staženými offline mapami z Mapy.cz.
Chystáš-li se do přírody (a na západní neobydlenou část), ber si dostatek vody na cestu. Malta je snad nejsušší místo na světě (po nějakých pouštích, že). Není tu žádná podpovrchová voda, tedy ani jezero či řeka. Jen když na podzim prší, tak se korytem prožene pár litrů vody. Voda z moře je odsolována, takže ani z kohoutku se moc nenapiješ. Závadná není, ale doporučuji zatajit dech. 🙂 Musíš holt kupovat vodu v obchodech.
Zejména na západní straně ostrova Malta narazíš na řadu cedulek s nápisem “No entry, private property” (nevstupovat, soukromý pozemek). Místo navíc hlídají volně puštění psi a není tu, kdo by je zavolal zpět. Někdy se objeví i chlápek s flintou. Fakt, nekecám. O tom, zda je to skutečně jejich majetek vedený v nějakém katastru nemovitostí, by se daly vést debaty (znám pár příběhů). Ale radši neriskuj a psům se z dálky vyhýbej.
Neboj se, na profláknutá místa typu Azure Window (hm, stejně už spadlo a dokonce v den, kdy jsem si vyřídila Živnostenský list), útesy Had-Dinglí, písečné pláže okolo Golden Bay nebo azurové Blue Lagoon na Comino tě posílat nebudu. Ani do měst Mdina a Valletta tě nevyšlu, to je v každém průvodci. Když už se sem vydat, tak jedině s noční organizovanou procházkou.
Chceš-li dostávat podobné průvodce, rady na cesty a tipy, co kde vidět, stačí kliknout na tento odkaz. Neboj, nespamuji.
Další informace a zajímavosti o Maltě (jídlo, doprava, ubytování) včetně cen letenek najdeš v maltském průvodci portálu CestujLevně.
Kam to tedy bude?
Jeskynní prohlubeň v zemi se nachází na nejseverozápadnějším bodě hlavního ostrova, nedaleko kempu Adventure Campsite. Tam dojedeš v pohodě autem. Autobusem doporučuji linku na Cirkewwu a vystoupit na kruháči před Marfou.
Místo je vcelku skryté a doslova ho uvidíš až ve chvíli, kdy tam stojíš. Proto možná není známé. Rozhodně mi o něm neřekli místní, ale expati. 🙂 Zpátky se můžeš vydat podél pobřeží s výhledem na Gozo. Mineš tak i nejznámější kempovací místo na Maltě – u Ramla Bay. Voda mi tu přišla špinavější než v jiných částech souostroví. Ale je to jedno z mála míst, kde si koupíš nějaké občerstvení a vodu.
Za mě asi nejvíc TOP místo na Maltě, které mi prozradil český kolega. Ovšem dostat se sem bez auta je oříšek. Autobusem se dá dojet do Rabatu a odsud by měla jezdit linka 109 do vesničky Baħrija (západní část ostrova nad útesy Dinglí). Můj příběh s autobusákem, co jel na čas a byl líný jet, kam má, si nechám na příště.
Autem se dá vesnice projet a pokračovat po Ta’ San Martin až co nejvíce k pobřeží. Je tam parkoviště. Odsud se vydej pěšky směrem k moři a je jen na tobě, kam podél pobřeží dojdeš. Není to jednoduchá cesta, vcelku dost přelézání skalisek. Ale odměnou jsou neskutečné výhledy na kontrastní žluť útesů a temně modrého moře. Navíc je tu božský klid a ticho.
Nedaleko vesnice Baħrija začíná i jediná “vrcholová” (opravdu s uvozovkami) trasa. Vydej se podél maltské “Velké čínské zdi”, jak já přezdívám Victoria Lines, ze západu na východ země. K této trase jsem objevila i pěkný web s nabídkou turistické mapy. Šla jsem bez ní a došla jsem až do Swieqi. Za mě je hezčí část od Fomm-Ir-Rihh Redoubt po Mostu. Připrav se na to, že kromě Mosty není nikde moc šance něco dokoupit.
Proč mluvím o vrcholové trase? Neboť bývalé opevnění vede po nejvyvýšenějším místě Malty. Výhled tu je, ale žádná Sněžka to není. 🙂 Ba ani Praděd. Ztratit se nemůžeš, jen občas byl problém s volně pobíhajícími psy. A v Madlieně mi zeď končila na dvoře soukromého baráku. Tak jsem odtamtud rychle mizela, než doběhli psi.
Přiznám se, že kdykoliv jsem letěla z Malty na otočku do ČR, při přistávání ve Vídni jsem měla na krajíčku. Proč? Viděla jsem les a zeleň. Malta působí exoticky a na dovolence si tě barva žluté s béžovou podmaní, ale pro dlouhodobý život tu zelenou (aspoň já) fakt potřebuji. Na západě existuje jeden les, ale jinak je to bída i s těmi palmami. Jen kruháče na silnicích bývají pěkně udržované. Tam si ale neodpočinu.
Proto jsem zajásala s objevem volně přístupné botanické zahrady San Anton Gardens. Nachází se v sice nejlidnatější oblasti Malty ve městě Birkirkara (cca střed hlavního ostrova), ale uvnitř byl klid. Neříkám, že sem tam neprošel turista, ale bylo si, kde sednout a z fotek jsem nemusela retušovat davy turistů (ne, že bych to uměla :)). V zahradě se nachází i jezírka, fontány a keřové bludiště.
Mořská jeskyně Blue Grotto a zejména plavba na lodičkách po okolí (dospělácký lístek je za 8 euro) je sice profláknutá mezi turisty, přesto na skaliskách mezi Għar Lapsi a Blue Grottem na nikoho nenarazíš. Ani na zvířátka, i když ta na Maltě vlastně nejsou (jen toulavé kočky ve městech a sem tam plachá ještěrka).
Autobus zajíždí až do “kolonie”, či jak tento hotel a pár domků nazvat, Għar Lapsi (na jihu pod městem Siggiewi). Zajdi se podívat do zátoky s malými jeskyněmi, ale pak se vydej podél útesů na východ. Není tu žádná cesta a konec jsem prolézala údolím plné trnů. Ale jen proto, že jsem byla líná jít nahoru k silnici a po ní v poklidu sejít do Blue Grotto. Mimochodem, zájemci o architekturu a historii mohou navštívit zdejší vykopávky a megalitické chrámy (Mnajdra Templates). Vstup je ale zpoplatněný.
Já jsem výlet na Selmun Bay spojila s návštěvou Ahrax Open Cave, ale jen proto, že bylo k dispozici auto. Tato a další pláže se nacházejí na východě od města Mellieha. Autobus zajíždí k Selmun Palace. Odtud se vydej silničkou, pak prašnou cestou (nesmíš po silnici uhnout doprava), směrem na sever. Po chvíli dojdeš k útesům, které se dají v poklidu sešplhat až k moři.
Doporučuji nezůstávat jen u Selmun Bay a projít se podél moře až do Xemxiji. Čeká tě cca 8 zálivů a většina z nich je opuštěných. Zahlédneš i jeden z neobydlených ostrovů San Pawl Island. Z Xemxiji, nebo sousedního Buggiby, jezdí pravidelně linky zpět na východ ostrova.
Můj poslední tip sice není úplně bez lidí. Ale než na turisty narazíš spíše na místní, především expaty. Je to oblíbené místo na víkendové grilovačky. Neřeš, že kolem dokola jsou cedule o tom, že je tu grilování zakázané. Na Maltě se na toto moc nehraje (ostatně jako na spoustu dalších předpisů).
Doporučuji dojet do Marsaxlokku a odtud po silnici Triq Delimara směrem na západ, jen zavčas uhni jakoby do kopce po prašné cestě. Dojdeš k nádherným zátokám a podél nich po úbočí se dostaneš na parkoviště, kam zajíždějí všichni lenoši. Připraví se tak o nádherné výhledy po cestě. Seběhneš schůdky a už můžeš skákat do “skalního jezírka”. Já sama jsem tento poloostrovní výběžek obešla celý až k majáku, ale je tady spousta volných psů a kromě salinišť nic extra k vidění.
Věřím, že si vybereš. Když tak s sebou přibal nezbytného průvodce od Lonely Planet ČR.
Na Maltě mám hodně známých. Pokud tě zem ohromila dokonce tak, že bys sem chtěl jet pracovat, tak si přečti eBook Práce na Maltě bez mráčků.
Žij a pracuj na Maltě na pohodu
Změň si svůj život na ostrově plného inspirace. Abys měl první kroky snazší než kdysi já, sepsala jsem ti kompletního průvodce této země. Dočteš se v něm:
Po tomto článku je moja túžba dostať sa raz na Maltu ešte silnejšia. Všetky tie miesta vyzerajú veľmi lákavo, tak snáď sa mi to už budúce leto podarí navštíviť.
jeee,to me tesi, ze to pomohlo k nejakemu vnitrnimu rozhodnuti. rada nejak pomuzu, az vyrazis. stastnou cestu
Díky za tipy. Akorát jsme na Maltě (na dovolené) a tak hledám zajímavá místa na výlety.
Ahoj Jirko, jsem ráda, že pomohlo a třeba se někam podíváte, kde bude větší klid.
Volně pobíhající psi na Victoria Lines, to jsou asi našeho strejdy:) Má jich hodně a po obou stranách zdi má pole, je to úplně nejtradičnější farmář na Maltě. Ještě je skvělé místo na Gozu – ve městě Xlendi, pobřeží je různě vymletá pískovcová skála, vypadá to tam magicky.
Že by? Tak to se omlouvám, že jsem mu tam šlapala 😀
Díky moc za skvělé tipy! Jdu si naplánovat cestu 🙂
Přeju, ať je povedená a máš ta místa s co nejméně lidmi. Přece jen nejlepší je si vychutnat klid. Teda aspoň já chtěla, protože přes týden jsem žila a pracovala v té snad nejrušnější části hlavního ostrova.