VÍTEJ

NA NOMÁDSKÉ STEZCE

copywriterka Hanča Šormová

Ze 40 na 5 kg Aneb Jak se sbalit do příručního zavazadla z pohledu nomáda

“Už je to hotovo. Už je to sbaleno.” Kéž bych to mohla křičet! Předbalící doba je pro mě doslova porodem. Nebo takový horší premenstruační syndrom. 🙂 Strašně tuto činnost nesnáším, i když jsem obvykle za 5 minut hotová, až se tedy dokopu. Cože tak rychle? Cestuju s příručním zavazadlem a balím se pod 5 kg. Jak se sbalit do příručního zavazadla? Minimalisticky.

Jak šel čas a měnila se má láska k hromadění krámů

Cvak. Vracíme se do roku 2016, kdy odjíždím pracovat na Maltu. V ruce držím 20kg kufr na kolečkách, těžkou skořepinu, na zádech mám 40l batoh s dalšími nezbytnostmi a přes rameno tašku s mým první noťasem – Sony Vaio (poměrně rozměrný a těžký laptop, ale stále funguje i po 10 letech). Všechno jsem taaaak nutně potřebovala, až jsem půlku věcí ani neunosila a při odjezdu domů značnou část zanechala na Maltě.

Klapka. Píše se rok 2018. Projela jsem za poslední rok na 18 zemí a kufr se mnou neputoval ani jednou. Z batohu o 40 l jsem se přestěhovala do decathlon batůžku, který stěží pobere 5 kg. Přesně s tímto batůžkem odjíždím v dubnu nomádit na Tenerife a následně v červnu na Kypr. Žádný problém, mám v něm vše potřebné včetně nezbytné elektroniky. Minimalismus je můj nový kamarád!

Proč cestuji s příručním zavazadlem?

“Kdo šetří, má za tři.” Klišé, nebo pravda? Pro mě asi obojí. Díky příručáku šetřím:

  • Peníze – inu, proč bych Ryanairu a podobným společnostem připlácela za kufr do podpalubí?!
  • Čas (a to jsou zase peníze) – konec je podupávání na check-inu a potom u vyzvedávacího pásu. Jak se vůbec překládá reclaim baggage do češtiny?
  • Svá záda – jsem prostě líná se tahat s něčím těžkým na zádech. Navíc se tu a tam přesouvám mezi více ubytkami. Nosit 4 kg mě nezabije ani ve vedru.
  • Nervy – příručák mám po celý let pod kontrolou. Hezky trůní nad mou hlavou. Kdykoliv si vzpomenu, že chci to a to, prostě pro něj sáhnu a vezmu si to. Kde je problém?
Můj tip: Od roku 2018 zavedl Ryanair nová odbavovací pravidla. Do tohoto roku jsem sama nahoru na palubu tahala obě příruční zavazadla, která byla povolena. Od letoška, pokud si nepřiplatíš, můžeš mít s sebou nahoru pouze zavazadlo o rozměrech do 35 x 20 x 20 cm. Druhé příruční o rozměrech do 55 x 40 x 20 cm ti sice zdarma odbaví, ale poputuje dolů s velkými zavazadly. Má zkušenost je, že batůžky moc nekontrolují. Ten z Decathlonu je o pidi kousek větší než 35 x 20 x 20, proto nosím látkovou tašku, kam bych přehodila noťas a ať si jde batoh dolů.

Jak se sbalit do příručního zavazadla?

Je fajn, že svým minimalistickým cestováním šetřím kde co, ale teď se možná ptáš, jak se sbalit do příručního zavazadla? Obzvlášť když chceš jet na delší dobu anebo jaká já s veškerou pracovní technikou. Nehledej v tom žádnou vědu.

1. Notebook

Must have číslo 1 pro mě. Práce na noťasu mě živí, a proto jsem do něj investovala nemalé peníze. Dokonce ve chvíli, kdy jsem byla nezaměstnanou matematičkou a o dráze cestovatelky s propiskou v ruce jsem začínala uvažovat.

Požadovala jsem ultralehký noťas, který se vejde i do průměrně velké dámské kabelky, má dlouhou výdrž baterie a jde na něm psát, stříhat videa a upravovat fotky. Nepotřebuju pařit hry ani sledovat nekonečné seriály.

Bratr mi doporučil MacBook 12’ Retina (barva Rose gold). Fajn, klasické spojení: nomád + jablko zase zvítězilo. 🙂 Mimochodem, fakt je tak malý, že mě nestresují ani rozměry 35 x 20 x 20 cm u Ryanaira.

Jak se sbalit do příručního zavazadla? - s macbookem

Má kancelář na cestách. Víc ke štěstí nepotřebuju…

2. Mobil

Něco, co vozím, kvůli zbytku světa. Do 18 jsem žádný nevlastnila. I pak dlouho trvalo, než ke mně doputoval nějaký ten dotykáč. Bohužel náročnost všech appek na OS stoupá, a tak nějak (ne)dobrovolně jsem skončila zase u jablka. 🙂 Už pár měsíců vlastním iPhone SE (barva jak jinak Rose gold) a celkem si ho chválím, ale fakt nejsem fanatický miláček všeho jablíčkového.

Mobil využívám na dokumentaci cest a točení převážné většiny mých videí, zejména video tutoriálu “Bloguj, má to smysl”. No a když už ho mám, stáhla jsem si několik cestovatelských aplikací, které využívám pro no stress cestování.

3. Gopro

V srpnu 2017 jsem propadla kouzlu Youtube a zatoužila mít vlastní YT kanál. Nevím, proč jsem si pořídila Gopro Hero5, když mobil udělá pro statické scény stejnou parádu. Se zrcadlovkou se nechci tahat. Každopádně na akční scény to není špatná kamerka a na rozdíl od mobilu vydrží dlouho nabitá. Pouze na Zélandu se nějak nekamarádila s tamní elektřinou, nebo spíše adaptéry a napětím v zásuvkách.

4. Redukce, nabíječky a powerbanka

Elektronice není konec. Však taky zabírá největší část mého cestovatelského batůžku. A to můžu být ráda, že nejsem fotografka jako Matyáš Řehák, který se focením na cestách živí na plný úvazek.

Redukci mám britskou ještě z dob Malty, případně si půjčuji tu univerzálovou na celý svět. Powerbanku mám od společnosti Mophie. Je sice těžší než můj laptop, na druhou stranu ho dokáže nabít, což každá powerbanka nesvede.

5. Doklady a peníze

Bylo by fajn cestovat bez nich, ale radši ten osud až tak nepokouším. I když například v Nikósii (hlavním městě Kypru) se nám podařilo podlézt ohrazení na řecko-tureckém přechodu bez ukazování dokladů. Holt jsme si mysleli, že tamní restaurace nesmyslně postavila svou ohrádku do hlavní ulice. 😀

Já cestuji vždy s pasem (Njn, mám stále jen jeden plný razítek) i občankou. Ještě s takovou tou velkou prehistorickou, kde je fotka z mých 18 let. Asi je ti jasné, jak na mě celníci koukají. Co se týče financí, řeším to následovně:

  • Po Evropě si vystačím s Airbank kartou, kde mám velký tarif (100 Kč měsíčně) a díky tomu mám výběry i platby v EU zdarma.
  • Do světa je lepší Revolut karta (tu nemám) anebo karta od UniCredit Bank (tu jsem si vyřídila). Pokud u té druhé posíláš na účet alespoň 15000 Kč měsíčně, pak máš výběry ve světě bez poplatků.
  • Dost sázím na placení kartou, hotovost moc nevedu. Proto se mi moc líbilo na Zélandu, kde zaplatíš kartou snad vše.

Nakonec mám kartičku s cestovním pojištěním. Mám celoroční zdravotní pojištění s opakovanými návraty do 90 dnů. Jak to funguje a poznají, že by uplynulo 90 dnů? Vtipně. V bance mi poradili, ať si tu a tam vytisknu účtenku při výběru peněz z bankomatu. Prý je to postačují potvrzení, kdy jsem zrovna byla v ČR a kdy v zahraničí. Letenka prý nestačí. Ale samy úřednice si nebyly jisté. 😀

6. Kosmetická sada

Na to, že jsem ženská a doma v koupelně mám plno sarapatiček, na cestách jsem to pořešila elegantně. Více v samotné sekci dole.

7. Hadry a boty

Nahá v zahraničí nechodím, i když na tom Kypru by to díky vedru bodlo. Moc toho netahám, asi budu hovado. 🙂 Ale za tu spoustu cest jsem se naučila, že:

  • Stačí: plavky, 1 mikina, 3 trička (na ramínka), 2 sukně, 1 šaty, 1 teplejší leginy, 5 kalhotky.
  • Ponožky mi stačí jedny, jinak mám dívčí ťapky a ty fakt nic nezaberou.
  • Ručník je vždy na ubytku, svůj proto nevozím.
  • Věci jdou v pohodě přeprat v umyvadle s použitím sprcháče.
  • Nejteplejší (nejtěžší) kusy si beru na cestu. Stejně je mi z klimy v letadle děsná kosa.
  • Když mám dvoje boty, tak do těch v batohu narvu malé kousky oblečení. Šetřím místo. 🙂
  • Rozložené oblečení položím na sebe a takto dohromady ho sroluji do ruličky. Obecně mini ruličky hader zabírají méně místa než poskládané nebo zmačkané oblečení.

Kosmetika do příručního zavazadla

“Tekutiny na palubu letadla nepatří. Prášky nahoru též nesmíš. A na holítka zapomeň.” Kecy v kleci. V zahraničí nechodím zarostlá jako orangutan a mám svůj vlastní sprcháč i deodorant. Tak jak to tedy je?

Nahoru na palubu můžeš mít tekutiny do celkového objemu 1 litr, přičemž každý kelímek/lahvička/flakónek/sprej může mít maximálně 100 ml. Při bezpečnostní kontrole své lahvičky s tekutinami dáš do plastového průhledného sáčku. Oční kapky i další léčiva jsou samozřejmě povolena.

Jak se sbalit do příručního zavazadla? - s kosmetikou

Pokus o umělecké foto s mou kosmetikou na cestách

Holítka taky nejsou problémem. Zejména pak ty jednorázová, která si vozím já. Safety razor či samostatné žiletky už jsou ale jiný kalibr. Někteří cestovatelé balí samotné břitvy/žiletky zvlášť a upozorňují na ně kontrolu v Security zóně. Ne vždy to projde. Nože a nůžtičky s čepelí do 6 cm v pohodě proneseš na palubu letadla.

Jak to řeším já? Mám malé cestovní lahvičky, kam si přelívám své přípravky před cestou. Ze šminek vozím pouze malý make-up, kterým maskuji jizvu z vážnějšího úrazu. Dříve jsem si brávala plastové sáčky přímo na letištní kontrole, dnes jsem našla lepší řešení. Pořídila jsem si kosmetickou taštičku vhodnou přímo na palubu letadla. Děkuji Míše a Miňovi za jejich projekt Zapakuj. Určitě ho omrkni, mluvím o něm i v následujícím videu:

Humorná historka s batohem na závěr

OK, budu férová a přiznám, že někdy cestuju s velkou kraksnou i já. Například na Nový Zéland jsme měli velké batohy v ceně letenek. Protože jsme letěli na místo, kde se dalo očekávat počasí od 5 do 25 °C, horský terén a deště, využila jsem batohu a nabalila se. Ostatně jsme měli půjčené auto a to uveze vše.

Na cestu zpátky jsme si koupili 7 flašek vína jako suvenýry. 🙂 Mimochodem, novozélandské víno Savignon Blank značky Villa Maria (velice vyhlášené) seženeš i v ČR, například v Tescu. Okoštuj! Ale zpátky k historce.

Jak se sbalit do příručního zavazadla? - já s batohem

Ta spokojenost, když se konečně zpakuju

Když jsme po peripetiích se zpožděným letem v Kuala Lumpur dorazili do Záhřebu, našli jsme jeden batoh otevřený. Vypadával z něho spacák a smrděl vinným odérem. Pojali jsme podezření, že celníci obsah batohu zabavili. Nějak extra jsme totiž nekontrolovali, zda se může vyvážet chlast z NZ. Ale může!

O víno jsme naštěstí nepřišli. Leželo pořád zabalené ve (snad ne smradlavých) ponožkách mého přítele. Jen jedna flaška byla naťuknutá. Díky ní mě čekalo náročnější praní, čištění spacáku a ještě jsem z toho chlastu nic neměla. Krátce po příletu do ČR jsem si totiž zlomila čelist a podstoupila jsem nedobrovolnou alkoholovou očistu. A je ti jasné, že 7 flašek za 5 týdnů zmizelo…

Snadný tip, co udělej ještě dnes

Pusť si video Jak se balí freelancer na (nomádské) cesty. Rovnou si vytahej své věci a zkus si, zda se dostaneš pod 5 kilo.

Pomohl ti článek? Chystáš se ty nebo kamarád cestovat s příručním zavazadlem? Pak si článek nenechávej pro sebe a pošli ho dál do světa. Za jeho sdílení ti patří můj dík i úsměv!

Hanka Šormová
Mými 2 vášněmi jsou písmenkování a cestování. Dnes učím své klienty, jak pomocí toho prvního dosáhnout druhého. Ale především inspiruji lidi k tomu, aby nečekali na nějaké AŽ a své sny si plnily okamžitě. Nejenom ty cestovatelské.

Jsem autorkou eBooku 5 + 1 kroků, které tě zvednou z gauče do světa. Díky němu se začnou plnit tvé sny, rozpohybuješ se. Pro vášnivé cestovatele jsem sepsala na 80 vychytávek a tipů v eBooku Cestuj na pohodu a bez nervů, aby si šetřili čas i korunky na další cesty. A pro všechny nadšence do práce na cestách, kde už nemusí čekat na souhlas šéfa o dovolenou, mám krok za krokem návod v eBooku Z necestovatelky digitální nomádkou.

Můj celý příběh si přečtěte zde.
Komentáře
  1. sarushef napsal:

    Skvělej článek 🙂 Já jsem aktuálně ve fázi, kdy sice vím, že moc nepotřebuju, když někam jedu, tak ale dost často poberu spoustu nepotřebností 😀
    Sarushef blog

    • Hanka Šormová napsal:

      Ahojky, to jsem ráda, že tě článek zaujal. Klasika, tak to má většinou každý z nás. Ten pocit, že bez toho a tamtoho se na cestách neobejdeme. Pak přijedeme domů a zjistíme, co všechno zůstalo na dně kufru. Proto si fakt při každém balení říkám: „A dost, holka, zas bys to nenosila.“ 🙂 Měj se pěkně, z Kypru zdraví Hanča

  2. Milka napsal:

    Zas se to s tím minimalismem nesmí přehánět 😀 Ne, dělám si legraci, ale tak tohle bych fakt nedala. Teda – umím si to představit, pokud bych letěla třeba na ten Kypr, do tepla, ale budiž mi k dobru, že moje cílové destinace zpravidla disponují takovými teplotními rozdíly, že upotřebím všechno od plavek až po lyžařskou bundu (třeba ten Nový Zéland, který zmiňuješ) a nevyužité to domů nevezu :-). A taky se zřídkakdy zdržujeme na jednom místě víc nocí, tak mi nestíhá vyprané uschnout. I tak létám na třítýdenní dovolené s malým kufříkem (takové to klasické příruční zavazadlo), který ale odbavuju (na druhý konec planety s nízkonákladovkami nelétáme 🙂 a malým příručním batohem, do kterého dávám to, bez čeho nejde existovat (doklady, peníze, foťák, baterky, nabíječky, pár nejzákladnějších léků, zubní kartáček).
    A ty malé nožíky a nůžtičky (čepel do 6 cm) Ti fakt procházejí? Že na security jsou krabice plné zabavených manikúrních nůžek a už jsem toho zabavování i byla svědkem, takže nemám odvahu to do příručního zabalit…

    • Hanka Šormová napsal:

      Ahojky, tak všeho s mírou, jak se říká, to je fakt. Já to ani neberu jako výzvu, že jezdím s tak málo věcmi, ale jako svou pohodlnost a nechuť se balit. Samozřejmě to všude nejde, ale i třeba na ten Nový Zéland jsem jela do 12 kg a to půl báglu byla elektronika pro dva lidi, nejteplejší jsem měla na sobě a na pohorky jsem se vybodla. Ano, je to lehkovážnost, ale já prostě těžké hadry a boty nemám ráda, cítím se v tom nekomfortně. Spacák jsem měla půjčený ultralehký do 1 kg. Jinak co se týče té kosmetiky, já osobně s nožem nejela, ale známému prošlo. Nůžtičky procházejí. Ale z vlastní zkušenosti vím, že je to letiště od letiště. Paradoxně na těch menších dělaly větší rozruch i kolem blbé kosmetiky a půlku mi kdysi vyházely. Pravda, lahvička měla 125 ml a co naplat, že v ní bylo na dně odličováku :)) Navíc drahého od MK. Tak jsem se poučila a jezdím opravdu s minimem a je klid…

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů