Lichtenštejnsko: Mini průvodce pidi zemí horských velikánů

Přede mnou, za mnou, ba dokonce i pode mnou jsou hory. Čumím na ně. V uších mi zní cinkot zvonečků, které mají zdejší kravky zavěšené na krku. A že jich tu je. Kravek, ne zvonečků. Vždyť místní je snad používají namísto sekaček na trávu. Představ si honosnou vilku, SUV před barákem a krávou za plotem. To je prosím Lichtenštejnsko, pidi zemička, kam tě v tomto průvodci zvu na vysokohorskou exkurzi.

Jak jsem se neplánovaně ocitla v Lichtenštejnsku

O tom, že mám fakt špatný orientační nesmysl, bych mohla psát celé romány. Ale za mou návštěvou této země nemohlo selhání navigace, ani mého (ne)smyslu. Viníkem v dobrém slova smyslu se stal pákistánský couchsurfer, který tu zrovna studoval.

Byla jsem na svém prvním nomádském výletě po severní Itálii, zrovna zakotvila v Benátkách a vyhodila další žádost (tzv. request) na portálu couchsurfingu. Snila jsem o romantické Veroně. Ta se ale nekonala, přišlo pozvání do Tiersenu – malé vesničky v blízkosti řeky Rýn. Tak jsem své 27. narozeniny oslavila netradičně v Lichtenštejnsku, o kterém jsem do té doby věděla, že leží někde vedle Švýcarska a je pekelně drahé. Navíc jsem tady začala sepisovat zdarma eBook 5 + 1 kroků, které tě zvednou z gauče do světa.

Zpětně jsem za tento listopadový týden moc ráda. Země není příliš turisty známá, a proto jsem sepsala mini průvodce Lichtenštejnskem, ať se tam podíváš i ty. Snad taky za rozumný peníz.

• Opomíjená zem Aneb Je tu draho
• Pár rad na pohodovou cestu Lichtenštejnskem
• Kam se podívat v Lichtenštejnsku a jeho okolí

Opomíjená zem Aneb Je tu draho

Už Švýcarsko mi přijde drahé, ale Lichtenštejnsko je ještě o kategorii někde jinde. Životní standard  je tu výrazně vyšší než u nás, jak záhy vidím z cen v obchodě a slyším z vyprávění mého hostitele. Však posuď sám:

• 1 l kravského mléka – 1,70 CHF
• 12 vajec – 3 až 5 CHF
• 1,5 l vody – 2 CHF
• 1 kg kuřecího masa – 16 až 18 CHF

Plat 3000 CHF u prodavaček mi vyráží dech a dodatek, že daň z příjmu fyzických osob v Lichtenštejnsku činí jen 6 %, zní mým uším jako pohádka. Daňový ráj? Mimochodem, míra nezaměstnanosti je nejnižší v Evropě a pohybuje se okolo 1,5 %.

Fajn, že bych se tu nechala zaměstnat? Ale mám asi problém – striktním požadavkem je znalost švýcarské němčiny. Nejde mi ani ta rakouská… Nad to mě baví být cestovatelkou s propiskou v ruce.

Proč tedy jet do Lichtenštejnska?

Jednoznačně kvůli přírodě. Stojíš na svazích lichtenštejnských Alp (dá se tam i lyžovat) a koukáš do protějších svahů švýcarských Alp. Obě země jsou tak rozdělené údolím, kterým protéká řeka Rýn a kolem ní vede cyklostezka – jeden z častých turistických cílů (viz konec článku).

Je tu čisto, žádné odpadky, hromada kravek, drahých bavoráků a téměř žádní turisté. Ovšem kvůli cenám doporučuji navštívit zem spolu například se Švýcarskem/Rakouskem (zde bydlet a nakupovat), nebo v zimní sezóně a jen si zalyžovat.

Navíc díky klimatu (mírné podnebné klima od jižních větrů z moře) sem můžeš celoročně. V zimě na svahy do střediska Malbun (cca 30 minut z Vaduzu). Sníh v nejvyšších polohách a severních závětrných místech zůstává ležet až do léta. Využiješ tak i zdejší běžkařské trasy. V letních měsících prozkoumáš cyklostezku anebo si vyšlápneš do kopců. Neboj, zajíždí tam i autobusy.

Na cyklostezce u Rýna

« ‹ z 10 › »

Pár rad na pohodovou cestu Lichtenštejnskem

Jak sem dojet

Nejbližší letiště se nachází ve švýcarském Curychu. Z něho jezdí autobusy do města Sargans, nebo do vzdálenějšího města Chur (tak jsem jela Flixbusem já), kde přesedneš na pravidelné autobusové linky do Lichtenštejnska. Ty zemí projíždějí a směřují dále do Feldkirch (Rakousko).

Časový interval autobusů ve špičce je cca každých 15 minut, přičemž autobus zem projede za ani ne 30 minut. Jednosměrný lístek na autobus po Lichtenštejnsku (ne mezistátní) stojí 2,25 CHF.

Zemí projíždí dokonce vlakové linky. Avšak mají pouze 4 zastávky, z nichž ta nejdůležitější je ve městě Vaduz. Délka tratě je necelých 10 km. Lístky koupíš ve všech stanicích (platí se švýcarskými franky).

Já ti ale doporučuju sem dojet vlastním autem z ČR. Není to ani den jízdy. Nebudeš závislý na místní dopravě, navštívíš okolní alpské země a dálniční známku netřeba shánět. Tankuj ale za hranicemi Lichtenštejnska a pozor na rychlostní omezení mimo obec, tady je pouze 80 km/h.

Můj výhled z okénka chatky, kde jsem v Lichtenštejnsku bydlela

Kde se stravovat

Já jsem si s hostitelem vařila. Nakupovat jsme jezdili za hranicemi, 🙂 nejčastěji pak v rakouském Feldkirchu. Tobě doporučuji to samé, neboť za hlavní jídlo s jedním pitím v restauraci obvykle necháš 10 až 25 CHF za osobu. (Ceny jsou platné k roku 2016.) Na druhou stranu jsou potraviny fakt kvalitní. Z lichtenštejnských supermarketů doporučuji Migro, který leží mezi městy Tiersen a Balzers na jihovýchodě země.

Kuchyně je podobná té naší české. Pokud přesto chceš něco místního, hledej v menu výrazy jako Riebel, Käsknöpfle (těstoviny s pikantním sýrem) a Röschti (pečené brambory). To první se vyrábí z kukuřičné mouky míchané s mlékem a vodou.

Kde bydlet

Nejradši bych ti doporučila couchsurfing, jak je tady draho. Ale jednak musíš věnovat čas hostiteli (není to žádný mama hotel zadarmo) a za druhé, já měla štěstí, couchsurfing tu běžně moc nekvete, těžce něco najdeš. Podívej se na airbnb nebo booking, jen se nelekni cen. Mám ale pro tebe dva návrhy:

1. Využij slevu 28 euro na první bydlení přes airbnb.
2. Ubytování z bookingu jde koupit na cashback portálu Plná peněženka. Po zaplacení ti portál část peněz vrátí zpět.

Existují i další možnosti jak bydlet levně. Některé z nich najdeš v eBooku Cestuj na pohodu s tahákem 55+ appek, webů a dalších travel hacků.

Ceny za noc a osobu se v hostelu pohybují okolo 35 CHF. Měsíční pronájem za jeden pokoj (vše ostatní je sdílené) pak za cca 450 CHF. Dvoulůžkové pokoje jsou od 1200 do 1700 CHF na měsíc. Jako vždycky záleží na zvolené lokalitě. Lichtenštejnsko má hned 11 administrativních celků! Vcelku vtipné na jeho pidi rozlohu.

Kam se podívat v Lichtenštejnsku a jeho okolí

Díky tomu, že můj hostitel vlastnil auto, bylo prozkoumávání Lichtenštejnska snadné. Nemusela jsem spoléhat na místní veřejnou dopravu a ještě jsme se podívali i za hranice země. Proto ti nabízím své ozkoušené tipy na výlety. Další tipy v Lichtenštejnsku najdeš například na portále CestujLevně.

Bez lyží do střediska Malbun

Já jsem s sebou lyže neměla. Stejně bych na ně nestoupla, lyžuji totiž příšerně. Přesto se mi v horském středisku Malbun líbilo. Ostatně samotná cesta cik cak z Vaduz přes vesničku Triesenberg stojí za ty výhledy.

V Malbun všechno končí. I samotná silnice. Kolem dokola ležel sníh a po hřebeni vedla státní hranice se Švýcarskem. Z mého nezkušeného lyžařského oka soudím, že pro vysoce zdatné milovníky bílé stopy to bude možná nuda, ale děti se tu vyřádí.

Nejznámější horské středisko v Lichtenštejnsku se nachází ve vesnici Malbun

Rádoby na zámek do Vaduzu

Vynechat Vaduz by byla chyba. V poklidném městečku s asi jen 5000 obyvateli na tebe dýchne typická atmosféra alpských měst. Nad městem se tyčí zámek (dříve středověký hrad). Bohužel na exkurzi tě nepozvu. Mám pocit, že pro veřejnost se otvírá právě na jeden den v roce. Tehdy můžeš vzdát hold místnímu monarchovi země.

Radši se projdi přes centrální náměstí, kde nalezneš i budovy banky, radnice a sídlo vaduzské arcidiecéze lichtenštejnské římskokatolické církve (včetně chrámu Svatého Florina). Já měla to štěstí, že při mé návštěvě tu byly “psedo předvánoční trhy” s kluzištěm. Proč pseudo? Všechno je takové miniaturní a poklidné, což z rušného Brna fakt neznám.

Procházka skanzenem v Buchs

Nabažil ses pidi Lichtenštejnska? Pak se vydej objevovat alpské krásy za hranice do švýcarského města Buchs (cca 9 km od Vaduzu). Nachází se tady zámek Schloss Werdenberg, kolem kterého se rozkládá skanzen a rybník s vinicemi. Super na tom je, že skanzen i s nádvořím zámku je volně (zdarma) přístupné turistům.

Můj tip: Nezapomeň se z nádvoří ohlédnout zpátky k lichtenštejnským Alpám. Při západu slunce ten pohled na malebné scenérie stojí za to.

Pohled na vinice, skanzen a v dáli město Buchs

Cyklostezka podél Rýna

Už jsem ji zmiňovala dříve a celé lichtenštejnské povídání jí zakončím. Kolo s sebou na nomádské výpravy netahám, vždyť se balím do příručního zavazadla pod 7 kg (viz videjko), ale projít jsem se tam musela. Klid, pohoda a ty výhledy!

Projdi se, nebo ještě lépe projeď, po zpevněné stezce podél pobřeží Rýna, kde vede i hranice mezi Švýcarskem a Lichtenštejnskem. Moc se nenašlapeš. Do Fieldkirchu, kde můžeš i přespat v některém ze “středověkých” domů (ze 13. století), je to asi jen 30 km.

Inspiroval tě článek na dovolenou? Pak si ho nenechávej pro sebe a pošli ho dál. Třeba právě tvůj kamarád hledá, kam by se podíval. Za sdílení článku ti patří můj úsměv i dík!