VÍTEJ
NA NOMÁDSKÉ STEZCE
copywriterka Hanča Šormová
Adrenalinový park Queenstown, ledovec Franz Josef na západním pobřeží Jižního ostrova, vulkán Mount Egmont (Mt Taranaki), 9 úžasných Great Walks včetně Tongariro Alpine Crossing nejsou jediná lákadla Nového Zélandu. Jedna návštěva tohoto souostroví v Oceánii pro důkladné seznámení se s přírodními krásami a maorským kulturním dědictvím rozhodně nestačí. Proto ti v několika článcích o NZ přinesu několik více či méně známých tipů na výlety. Tím prvním je termální oblast Wai-O-Tapu.
Zatímco Jižnímu ostrovu dominuje pohoří Jižní Alpy se svými dvěma ledovci Fox Glacier a Franz Josef Glacier, jež sestupují až do tamního deštného pralese, tak naopak Severní ostrov je proslaven svými sopkami.
Přibližně ve středu Severního ostrova se nachází oblast sopek (jedna z nich Ruapehu je i nejvyšším bodem tohoto ostrova), z nichž hned čtyři jsou stále činné. Díky aktivní vulkanické činnosti tu turisté objeví řadu bublajících horkých pramenů a gejzírů. Ani zemětřesení nejsou ničím výjimečným. Ale nebezpečí se až tak bát nemusíš, málokdy bývají ničivá.
Přesuňme se společně do středu ostrova do oblasti zvané Rotorua, nedaleko jezera a stejnojmenné vulkanické oblasti Taupo. Pod správou Department of Conservation (zkráceně DOC), něco jako náš Odbor životního prostředí, tu “vzkvétá” termální oblast Wai-O-Tapu. Mimochodem, DOC má na starost řadu free kempů, které možná na své cestě Zélandem využiješ.
Termální říše v řeči původního obyvatelstva Maorů znamená “Posvátné vody”. Vskutku, celá oblast je doslova protkaná různě velkými vodními plochami, propadlými krátery s vařící se vodou, vybuchujícími gejzíry, bahenními jezírky i dalšími plochami vod hrající pestrými barvami. Ani neonově zelená barva není nic neobvyklého. Žádný Photoshop za tím nehledej. Však se přesvědč ve videu:
Rozloha celé oblasti včetně vulkanického dómu Duhová hora (Maungakakaramea v řeči Maorů) je přibližně 18 km2. Ovšem zvědavým návštěvníkům je zpřístupněna jen nepatrná část. I tak tato oblast, která vznikla v důsledku vulkanické aktivity před zhruba 160 000 lety, stojí za návštěvu. Jen pozor, zápach “zkažených vajec” (alias vůně síry) je tu fest silná. Není se čemu divit, když po tamním povrchem země je celý vodní systém, který je značně zahříván magmatem. Prý tu byla zaznamenána teplota okolo 300 °C. Největší kráter oblasti Šampaňské jezírko (na videu to nejvíc čoudící) má teplotu vody na hladině až 74 °C.
Ačkoliv z Wai-O-Tapu uvidíš jen malou část, před očima se ti rozprostře široká paleta barev. Voda v jezírkách tu hraje od zelené přes fialovou až po černou. A co to způsobuje? (pro znalce chemiky :))
Kromě fascinace barvami na tebe po zaplacení vstupného čeká řada větších či menších kráterů. V průměru měří okolo 50 metrů a hluboké jsou až 20 metrů. Okraje většiny z nich jsou zažloutlé od výskytu síry (unikající výpary z podzemí).
Během několika posledních stovek let tady unikala pára z horkých podzemních pramenů. Ta následně rozrušovala půdu nad sebou, která se v důsledku erozní činnosti propadla a vznikl tak dnešní kráter. A že jich tu je – Duhový, Ďáblovy kalamáře (bahenní jezírka s černou barvou), Šampaňské jezírko, Ptačí hnízdo a Ďáblova koupel. Za větší zmínku stojí tři poslední.
Šampaňské jezírko je největším v oblasti: 65 metrů v průměru a až 62 metrů hluboké. Název dostalo po bublinkách na jeho povrchu, jako má právě tolik oblíbené šampaňské. Bublinky tady způsobuje výskyt oxidu uhličitého. Voda jezera údajně obsahuje prvky jako stříbro, rtuť, arsen, antimon. Dokonce se tu našlo i zlato. Schválně, kdo se pro něj vydá do 72stupňové vody?! Já si asi nechám zajít chuť.
Příroda je mocná, jak dokazuje postupná evoluce u Ptačího kráteru. Novozélandští ptáci se přizpůsobili podmínkám a už si v puklinách kráteru nestaví ani hnízda. Prostě nakladou svá vajíčka a horkými výpary je nechají ohřát až k vylíhnutí mláďat. Nádhera, ještě to tak umět s líhní dětí! 🙂
Na závěr celé asi 3kilometrové procházky na tebe čeká Ďáblova koupel. Asi se tu fakt musel koupat, jinak si nedokážu vysvětlit barvu vody. Ta neskutečná zeleň je vskutku přírodní, žádná hříčka Photoshopu. Podle chytrých průvodců je barva výsledkem mixování vody ze Šampaňského jezírka se železitými a sirnými solemi. Chemickou rovnici si už napiš sám. 🙂
To ale není zdaleka všechno, co vulkanická oblast Rotorua svým objevovatelům nabízí. Řada termálních lázních na výparech jsou samozřejmostí. Z vlastní zkušenosti mohu doporučit Kerosene Creek.
Tato říčka se nachází asi 35 minut jízdy autem od města/vesnice a poměrně nedaleko Wai-O-Tapu (leží na stejné silnice pár km od sebe). Odbočka ze silnice je dobře značená cedulí a poslední kilometr vede po nezpevněné cestě na mini parkoviště se záchodem.
Voda říčky má podle mého odhadu příjemných 32 °C, možná ještě o nějaký ten stupínek víc. Vyber si své místo a zrelaxuj. Na říčce je něco, co jsem pojmenovala jako přírodní whirlpoolka. Kousek pod ní říčku přehrazuje asi 2metrový vodopád. Věř, že pod ním nedokážeš dlouho sedět, jak je voda horká. Klidně e vydej na průzkum dále po proudu vody. Teplota bude i nadále příjemná.
Vstup sem je samozřejmě zadarmo a je jen na tobě, jak dlouho tu pobudeš. Za sebe doporučuji ranní hodiny (cca 9 ráno), kdy tu nikdo nebyl a okolní příroda se pomaličku probouzela k životu včetně mlžného oparu.
Nový Zéland předčil má očekávání zatím ve všech směrech. Jsem ráda, že můj životní styl digi nomádky mi umožňuje časté cestování. Pokud chceš taky cestovat a pracovat sám na sebe, přečti si eBook Z necestovatelky digitální nomádkou. Hledáš-li spíše rady, jak ušetřit na cestovních nákladech, pak mrkni do eBooku Cestuj na pohodu a bez nervů. Pokud se ti článek líbil, dej o něm sdílením vědět svým kamarádům.