VÍTEJ
NA NOMÁDSKÉ STEZCE
copywriterka Hanča Šormová
“Nepočítej s tím, že budeš na rodičovské dovolené pracovat! Tvým úkolem je maximální možná péče o potřeby dítka.” Anebo? “Přece nebudeš na rodičáku sedět doma s dítětem? Ty si nebudeš přivydělávat během rodičáku?” Tak co, na které straně barikády stojíš? U sebe i kamarádek jsem zažila podobné hlášky, nedalo mi to a musela jsem napsat něco na téma seberealizace na mateřské dovolené.
V článku Copywriting jako přivýdělek na rodičovské dovolené jsem maminkám popisovala, jak si mohou psaním textů přilepšit k mateřské/rodičáku. Někdo by mohl namítnout, že tak navádím maminky pracovat a nevěnovat péči jejich dítku. Vždyť od toho mají ženy v ČR možnost být až 4 roky na rodičovské dovolené! Kde jinde ve světe taková možnost pro maminky existuje?!
Kdepak, já nikomu nic nevnucuji. Je na každé mamince, aby posoudila své možnosti a především chuť, zda touží po seberealizaci během kojení, přebalování a starání se o miminko. Každé dítě je jiné a vyžaduje jinak náročnou péči (a tedy i čas jemu věnovaný). Taky každá maminka je rozdílné povahy. Některá tu seberealizaci potřebuje, aby se nezbláznila. Jiná si jde na rodičovskou dovolenou od práce odpočinout.
Ani jedno není lepší než druhé, jsou to jen různé varianty a především možnosti dnešní doby. Dřívější generace maminek povětšinou na výběr neměly. Pracovat z domu za pomocí počítače a internetu se prostě nedalo. Navíc neměly jednorázové plínky, předchystané skleničky s jídlem v obchodě a další “usnadňováky”, které by vytvořily časový prostor pro další činnosti (třeba i tu pracovní).
Proč tedy nevyužít možností 21. století?!
Znám řadu pracujících maminek, co během rodičáku rozjely vlastní byznys – e-shop s dětským zbožím, online projekt o nějaké jejich znalosti, založily vlastní školku, apod. Řada z nich později přešla na nějakou formu domácího vzdělávání (worldschooling, unschooling, domškoláctví), aby mohla zůstat s dětmi doma i po skončení rodičovské dovolené. Učí své děti doma, cestují a k tomu nadále rozvíjí vlastní projekt.
Samozřejmě to není tak zalité sluníčkem, jak to z mého popisu vypadá. Obvykle takové nastavení vyžaduje pomoc od okolí, obětování vlastního odpočinku v začátcích podnikání a mnoho dalšího. Maminky pak místo odpočinku u kávy vymýšlí příspěvky na Facebook, rozesílají zboží, učí se různé technikálie a musí neustále prioritozovat své úkoly. To vám přiblížím na vlastním příběhu.
Já bych byla asi označena za krkavčí matku, neboť jsem se snažila pracovat už od příchodu z porodnice domů. Popravdě, chtěla jsem něco dělat i v té porodnici, ale přítel mi nechtěl donést notebook, že prý mám odpočívat. Tehdy jsem rozjížděly s kamarádkou kampaň na tištěnou knížku pohádek o chobotničce Muchlince. Mimochodem, má kamarádka rozjela projekt Muchlinka: Dětská hračka s příběhem právě během jejího rodičáku.
Blogování, copywritingu pro klienty i projektu Muchlinka se věnuji i nadále v každé volné chviličce.
Na druhou stranu si ale říkám:
Vím, že poslední bod je diskutabilní. Rozhodně jím nechci urazit ty maminky, které pečují o dítko celodenně. Opět platí, že každá jsme jiná. Někomu (a já to holt jsem) na mozek ta “hovínka, šišláníčko” sedá. Když jsem nezařadila pracovní/vzdělávací/sportovní činnosti do svého dne, jednoduše jsem “blbla”. V noci jsem prohrabávala postel a v povlacích hledala dusící se dítě, které s naprostým klidem oddychovalo v postýlce. Jindy jsem se zvedla uprostřed noci, šla do druhé místnosti, poznačila si, že jsem nakojila a zase si lehla. Teprve s pláčem dítka mi došlo, že jsem vůbec nekojila a jen se tak prošla bytem. Začala jsem mluvit v množném čísle – kakáme, hajáme, prdíme, apod. Ale já teda nekakala, neprděla a ani nehajala… A takových zážitků mám celou řadu, ačkoliv malému byl teprv čtvrtrok. Hm?
Jak je z předchozího popisu vidět, já seberealizaci na mateřské (rodičovské) dovolené potřebuji, abych se nezačala psychicky hroutit a nezblbla. Pokud to máš podobně, svůj vlastní byznys nemáš, ale naopak hledáš, co bys mohla dělat na rodičovské dovolené, zkus třeba copywriting.
Že nevíš, o co se jedná? Nemáš tušení, zda bys to s dítkem zvládala? Neboj, připravila jsem zdarma eBook Copymaminka, kde zpovídám hned 8 maminek, které začaly s copywritingem (psaním textů) během rodičáku. Třeba tě jejich příběhy inspirují.
Copymaminka Aneb Jak si přivydělávat na rodičovské dovolené
V eBooku se dozvíš 8 příběhů od maminek, které si začaly na rodičáku přivydělávat psaním. Dají ti své tipy, kde a jak začít, co jim do začátku pomohlo a s čím se perou dodnes.
Přečti, kdo je to copymaminka a jak se jí můžeš stát i TY!
Co když pro některou maminku je péče 24/7 hodin o miminko právě tou hledanou seberealizací? Tj. netouží po hledání nějaké práce či přivýdělku k rodičovským povinnostem. Má se taková maminka cítit vystresovaně při pohledu na řadu pracujících mamin, které kromě dětí opečovávají byznys?
NE! I takové maminky jsou a není na tom nic špatného. Rozhodně není důvod ke stresu. Nevidím nic špatného na tom, že pro někoho je dítě vrcholem seberealizace na mateřské. Moje maminka to tak má, starala se o nás a teď ráda pečuje o svá vnoučátka. Na rodičák si chodila doslova odpočinout z práce, byla učitelkou na ZŠ.
Hlavní je skutečnost, že maminka je spokojená. A jak jistě víš, platí staré známé:
“Spokojená maminka = spokojené miminko.”
A jak to máš ty, čtenáři? Napiš mi tvůj názor dolů do komentářů. Má se maminka seberealizovat, anebo pečovat o děťátko?
Kompromis! Tak, jak to děláš ty. Věnovat se miminku i sobě.
Ať si to každá dělá, jak chce, ale já bych to asi bez nějakých dalších podnětů nevydržela.
Dítě bych určitě dala do školky nejdříve ve třech letech, dříve je to nesmysl, ale hledala bych pro sebe i jiné vyžití. I kdyby to měla být třeba lekce v jazykovce nebo ve fitku jednou za týden.. Aspoň chvíli se zabývat něčím jiným. 🙂
Maminky, které se věnují jenom dětem, samozřejmě chápu, ale určitě by se měly aspoň setkávat s kamarádkami a jinými maminkami, aby nezcvokly úplně.
Nedávno se na FB skupině jedna paní ptala na nějaký klub pro rodiče. Starší „moudré“ ženské ji začaly poučovat, že má být s dětmi doma, ony to tak dělaly a bylo to to nejlepší, co mohly udělat. Hm. No já nevím. Přesně jak píšeš, spokojená maminka = spokojené miminko… a naopak to musí fungovat ještě víc.
Takže ti opravdu rozumím.
Kájo, moc děkuji za názor i podporu. Přesně jak píšeš, ten střet je nejvíce mezi starší a mladší generací. Já je chápu (jako ty naše maminky), nepoznaly nic jiného a braly to jako fakt, že s dětmi musí být naplno doma. Ale doba se dle mě trochu změnila. A prostě ne každé to vyhovuje, tak proč těch možností nevyužít, že? Zrovna včera večer po několika dnech fulltime mateřství jsem si přišla tak vyfluslá a až vyhořelá. Mimi nade vše miluju, ale rutina zabíjí a to je obecně známá věc. jsem zvědavá, co budeš dělat, až budeš mít to miminko. 🙂 Věřím, že jen to, co tě naplňuje.
Vobec nie si krkavcia mama a možno aj pre teba i pre bábätko je lepšie, ked si porobis co treba a potom sa dietku venujes 100% ako unavena a frustrovana matka, ktorá je sice fyzicky pritomna 24 hodin ale nie je v pohode. Ja som si tiez na prvej materskej zalozila iba blog a v nom pokracujem. Robim to zadarmo pre svoj dobry pocit a pre zachovanie si mozgovej hmoty aby som sa uplne nevykojila . Neviem, asi mam strach robit to profesionalne, neviem akoby to dopadlo ak by som mala na krku termin, čo ak by sa moje članky nikomu nepacili, co ak to nebudem vediet robit tak ako chce zadavatel, co ak nie som az taka dobra ako si myslin… jasne klasicke vyhovorky. A takto si pisem sama pre seba a pre par sledovatelov to, co chcem ja. Co poznam, co ma bavi a ako mi je najlepšie. Aj ked by to možno bola cesta ktora by mi po materskej vyhovovala. Chystam sa dopisat knihu a ani na to nieto casu. Nuz uvidine, možno sa rozhybem…
Dík Ali i za tvůj komentář. Právě, já zažila takové kolotoče nálad – nejprv 100% nadšení z děťátka a odmítání práce, následně ale pád na čumec ze stereotypu, tak šup zas něco, co mě naplňuje. Tam přišly výčitky, že ale nebudu ta správná matka. A tak jsem se v tom plácala, než jsem si sedla a jasně pohovořila sama se sebou 😀 A došla jsem k závěru, že já prostě nedokážu být fulltime matka, neboť blbnu 😀 A na tvůj blog se ráda podívám. A jak daleko jsi v knížce? Jo s tím časem ti taaaak rozumím a to mám jednoho. 😀