VÍTEJ

NA NOMÁDSKÉ STEZCE

copywriterka Hanča Šormová

Zvednutý palec Aneb Nelehký život (ne)stopařky

“Nikdy nesedej na motorku,” říkávala mi maminka. Sedla jsem… “V žádném případě nesedej k neznámým lidem do auta, žádné stopování” zněla další z dobře míněných rad. Tu jsem dodržovala až do ono osudného dne a mého z dalších nenadálých nomádských nápadů – do pondělí 27. března 2017, kdy jsem se poprvé vydala na svůj stop Evropou. Jaké bylo mé stopování?

Jsem poloprofesionální bezdomovkyně

Slovo dalo slovo a já spolu s Jakubem vyrážím z Brna stopem na vysněný Gibraltar. Tušení, že stopování není jenom o zvednutém palci a mávání cedulkou s vysněnou destinací, se naplňuje záhy. Adrenalin se vystupňuje hned první noc, kterou trávím na železniční stanici kousek za Vídní.

Nejsem dívka z cukru, stanový tábor s latrínami mi cizí rozhodně není, ale spát v letním spacáku na zemi při nula stupních bych už rozhodně nikdy nechtěla. Nechápu, jak to ti bezdomovci zvládají.

Jaké bylo mé první stopování?

Při stopování jsem málem umrzla ve Vídni

Ten úsměv je jen kvůli fotce, realita byla krutější (rozuměj: zamrzlejší)

Zima mě dožene až na záchodky na místní benzínce. Ani tam s drkotáním zubů a ohřívání zkřehlých prstů pod vodou z kohoutku nevydržím a přesouvám se do útrob samotné benzínky. Při horké čokoládě tak trávím první noc na stopu. Rovnou podotýkám, že není jediná probdělá. Vyzkoušela jsem si i spaní na přebalováku pro miminka.

Celkem brzy pochopím, že psát cedulku se jménem města na větší vzdálenost než 200 km nemá smysl. Brzy dochází i na velice srandovní cedulky typu A35 a šipka doprava. Nějak se prostě na rozumnější spot na dálnici kousek od vás dostat musíte, na nájezdu nejde stát věčně. Hm, stála jsem i na dálnici za mýtnou bránou a to se opravdu nemá. Také se to panu správci nějak nelíbilo a slušně nás vykázal.

S velkým překvapením se dostopuji až do cíle

“Štěstí přeje připraveným,” nebo “Když se štěstí unaví, sedne i na vola,” se lidově říkává. V mém případě jde hovořit jedině o druhé variantě. Po pěti a půl dnech se úspěšně dostávám do Barcelony. Cílem byl sice Gibraltar, ale zvolila jsem tak hloupě trasu, že už prostě není čas. Dojet se dá kamkoliv, ale musíte mít opravdu jen ten čas.

Jaké bylo mé první stopování? Dobře, uznávám, že za Štrasburkem bylo teplo i na opalování…i tak už jsem se cítila zmoženě

A ptáš se, proč na vola? Inu, už čtvrtý den ztrácím spacák někde u Mulhousena a můžu se modlit, že studené fronty mě ve Španělsku nesemelou nemocnou do postele. I když se to zdá být paradoxní, zatímco v České republice je počátkem dubna krásných 24 °C, já klepu kosu ve dvou kalhotách a bundě za hranicemi Španělska. O mé trase Brno – Vídeň – Salzburg – Mnichov – Karslruhe – Štrasburk – Mulhousen – Lyon – Montpellier – Barcelona se jako rozumné spojce ČR – Španělsko taky mluvit nedá.

Jaké bylo mé první stopování?Štrasburk opravdu v plánu nebyl, ale tak proč se po něm neporozhlédnout

Každý příběh má své ponaučení – Na co myslet při stopování

Čeká mě ještě cesta zpátky domů, ale už teď mohu prohlásit několik ponaučení pro příště:

  • necestovat v březnu, chce-li člověk spát venku – nebo si aspoň nabalit teplejší spacák a neztratit ho
  • kartiček se jmény měst více – jeden nikdy neví, v jaké “díře” skončí
  • trpělivost růže přináší – i ze sebe beznadějnějšího místa se po dostatečném časovém intervalu dá dostat, ale do velkého města raději nezajíždět
  • stopování je životní styl a zábava – hlavně vtipnými cedulkami a máváním pobavíš řidiče, neztrácej nikdy optimismus
  • opravdu není od věci si vzít reflexní vestu – obzvlášť chceš-li stopovat po tmě na výjezdech na dálnici
  • kamioňáci si rádi popovídají – přídavkem získáš možnost vypít láhev Amarrete a přiopilý spát v korbě náklaďáku
Jaké bylo mé první stopování?Toto je to magické místo, co mě táhlo… Ale chtěla bych ho vidět bez jeřábu

Hlášky jedné stopařky

Držte mi palce, mám 6 dnů na to, abych dojela domů z Barcelony. Tentokrát pojedu raději na Rozvadov a přes Prahu. Jako bonus přidávám pár hlášek z cest, za které by se nemusela stydět ani pravá blondýnka.

Stojíme na x tém místě v Německu. Já: “Jéé, tady je to pořád samý meďour na silnicích. Fakt divné.” O kousek dál, když studuji mapu: “Hmm, Basilej, to je Německo nebo už konečně Francie?” Jakub: “Švýcarsko.”

Nadšená, jak se konečně naše stopování hýbe směrem ku Francii: “Dneska vidíme SPZky s D a F. Zítra už to bude konečně ES.” Jakub: “Vážně chceš být v ES?” (Pozn. autorky: ES je označení pro Estonsko.)

“Ve Francii jedem taak rychle a to je to tak velká země, když to porovnám s našim stopem ve Švýcarsku.” Jakub: “No jo no, až na to, že přes Švýcarsko jsme vůbec nejeli.”  (Pozn. autorky: Já se ale vážně přeřekla a nechtěla jsem říci Švýcarsko, ale Rakousko.)

Jaké bylo mé první stopování?Kromě spánku a pokecu s kamioňáky bych se v něm už i ráda svezla

Závěrem se můžeš pokochat trasou z Prahy do Barcelony v mém podání (pro upřesnění: já jela až z Brna, takže o pár km méně). Proč vše dělat jednoduše a napřímo, když to jde složitě a oklikou. 🙂 Pro více fotek a další zážitků mrkni na mou FB page, nebo si mě rovnou přijď poslechnout na přednášku s promítáním fotek ze všech posledních cest.

Jaké bylo mé první stopování?

Jak jsme to tedy nakonec projeli? Mapa ze stopování napoví

Protože jsem jela stopem přes víc zemí, tak jsem si průvodce na cestu nevzala. Ale příště na Jih Španělska jedině s kvalitou. Nezapomeň si ho vzít ty:
Jižní Španělsko průvodce Lonely Planet

Taky jsi už stopoval? Pak se poděl o své zážitky z cesty do komentářů. A jestli stopování fandíš, nezapomeň lajknout a sdílet pro kamarády.

Hanka Šormová
Mezi mé 2 vášně patří psaní a cestování. Dneska ukazují svým klientům, jak pomocí toho prvního dosáhnout toho druhého. Ale především inspiruji lidi k tomu, aby nečekali na nějaké AŽ a své sny si plnili okamžitě. A nemusí se zdaleka jednat jen o cestovatelské sny.

Jsem autorkou eBooku 5 + 1 kroků, které tě zvednou z gauče do světa. Díky němu se začnou plnit tvé sny a sám se rozpohybuješ. Pro vášnivé cestovatele jsem sepsala na 80 vychytávek a tipů v eBooku Cestuj na pohodu a bez nervů, aby si šetřili čas i korunky na další cesty. A pro všechny nadšence do práce na cestách, kde už nemusí čekat na souhlas šéfa o dovolenou, mám krok za krokem návod v eBooku Z necestovatelky digitální nomádkou.

Můj příběh si můžeš přečíst tady.
Komentáře
  1. Pavla napsal:

    No tý jo, úplně jsem si vzpoměla na všechny ty knihy Jacka Kerouaca, který jsem na střední před deseti lety začla objevova, a při tom čtení toužila taky tak cestovat stopem, ale věděla jsem (rok 2006 a dál), že stopování už se nenosí, že dneska už lidi nezastavujou, že je to nebezpečný atd. atd. a pak během let ze mě touha cestovat rozhodně neopadla, naopak posílila, ale na stopování jsem pomalu zapoměla. No a to až do dneška. Teď jak jsem četla tvůj článek, všechno se mi to vrátilo zpátky, všechno. Chci taky tak cestovat, vezmeš mě příště s sebou? Né, to říkám jen z legrace, i když jeden nikdy neví, že:D Každopádně díky za znovuprobuzení zapomenutý touhy!

    • Hanka Šormová napsal:

      s radostí vezmu…chtěla bych příště s dívkou 🙂 chystám se v červnu do Portugalska na dobrovolničení na koňské farmě

  2. Marcel Kudlvasr napsal:

    Ahoj Nomádko Hanko, hai byla , měsíc s dcericou Kamilou( OD 1988 – POŠLU TI NÁŠ VANDRBUCH, POSTUPNĚ NA ZPRÁVA FB) Rok cca 2008 – 9, albíko u mne rajce.net marcelzvon Top Katatalánsko A okolí (ZBYTEK ARCHIVE ZVON). Kamila v 17 letech prohlasila: Lesu,Vody, Hor bylo do našich 12 let s bráchou Martinem(starším o cca 13 měsíců, s Tebou užili(y dost, teď bych ráda Kultůru, Galerry, Památky na Jihu + JZ a JH, tož na Přání a ŠTIČÍ PŘIKÁZANÍ MĚLA, A CO BY JSI NEUDĚLALA PRO DCERICU, HEJ: SPANIA, ITALY 3 X, FRANSÉ 2X, HRVATSKO 3X…DOJČ I AUSTRIA + ČSR…A MAGYÁROŠ A POLŠA…JELO SE DLE GROSSE GALLERY: 10 000 OBRAZŮ TOHO NEJ, DVDÉČKA MÁŠ U MNE HANO GRATIS I DALČÍ INFA PŘES MAIL A ZPRÁVA NA FB PROFILU, STAČÍ SI ŘÍCI – NAPSAT VČAS!…i DO ŠUPLÍKA…TVŮJ TULÁK OGDEN – MÁCA, OD ZVONU, PRAHA, JE TO OPĚT NA TOBĚ, TEĎ, A NEBO AŽ KONCEM ZÁŘÍ A UDRŽ KONTAKT A DĚKUJI PŘEDEM ZA ECHO, HELE KAPSLÍK, HOSIP – ZABUDKA + JETÁ KLÁVESKY I MYŠ…OMLUVA NA MÍSTĚ. DOBRUNKA, POD MODROU OBLOHOU, NA CESTĚ.,,DÍKY VERY MOUCHA ZA TVŮJ BLOG, FAJN ČLÁNKY,,ŽIVÉ,,I FOTKY…

    • Hanka Šormová napsal:

      ahojky Marceli, dík za feedback, jen občas těžce loukám, co mi píšeš 🙂 máš takové své specifické vyjadřování a dík za nabídku, vážím si toho a třeba, až někdy bude čas, využiju

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.