9 rad, které bych řekla svému mladšímu já, kdybych znovu zakládala blog

Blog Nomádská stezka nedávno oslavila výročí 3 let. Za tu dobu ušel pěknou cestu, ale ta se občas zbytečně klikatila. Procházel trním, brodil se řekou plnou bahna a omlátil si nohy o kameny. Přitom leckdy zbytečně. Zpětně už vím, co bych udělala jinak. Inu, po bitvě je každý generál. Chci ti předat své rady, které bych poradila sama sobě, kdybych znovu zakládala blog.

1) Dobře si zvol svou niche

Niche je něco jako tvé úzce zaměřené téma pro danou cílovku (část trhu). Víc do hloubky ho rozebírám v eBooku Nastartuj blog v 6 dnech.

Nejednoznačné téma byla asi má největší chyba v začátcích blogování. Bavilo mě psát, ale už ne tak plánovat dopředu. Skákala jsem tedy od jednoho k druhému. Nejprve jsem chtěla psát o životě na Maltě, pak přišlo velké téma digitálního nomádství (práce z ciziny) a vše jsem zakončila copywritingem a blogováním. Toho posledního se stále držím. Můj blog je o výdělečném psaní (na cestách, doma z kavárny, na mateřské…).

Takže než začneš blogovat, polož si otázku: “O čem to bude?” A taky: “Jak se odlišíš v množství podobně laděných blogů?”

2) Stanov si cíl blogování

Už na začátku se rozhodni, zda píšeš blog pro zábavu, anebo ho chceš monetizovat (rozuměj (při)vydělávat si blogováním). Ani jedna cesta není špatná, nebo dobrá. Jen je každá jiná.

V druhém případě bys totiž měl mít plán (nejenom publikační pro blog), ale taky nějakou vizi a strategii, kam budeš blog směrovat a jak ho budeš monetizovat. Odpověz si na otázku: “Kde se vidíš za rok, za pět let blogování?”

Zajímá tě, jak může blog vydělávat? Možností je celá řada, například:

• Prodejem online produktů a tvých služeb,
• affiliate marketingem,
• blogerskými spolupracemi (recenzní články, press tripy, placené zpětné odkazy),
• inzercí a reklamou u tebe na blogu.

3) Nenech se zastrašit hatery

Jednou prostě přijdou… Kdo? Česky bych řekla “škodiči”, kteří jen rozsévají svá zlá slova, protože sami mají nějaký vnitřní problém. Anglicky se označují jako hateři (někdy sem spadají i trollové – ti záměrně rozdmychávají nesvár v diskuzích).

Čím víc budeš v online světě vidět, tím spíš se ti někde objeví hloupý (zlý) komentář. Může jít o nadávky, urážení tvé práce, zesměšňování tvé osoby. Asi tě to napoprvé psychicky sejme, ale nenech se tím potopit. To nejsi ty, kdo má problém, ale ta druhá osoba.

Sama jsem zažila hatery (na Youtube a v e-mailech). Jeden byl obzvlášť krutý. Psal mi jen sprosté nadávky. Ze začátku jsem z toho byla hodně špatná a měla chuť všeho zanechat. I jsem si pobrečela. Teprve později jsem se s touto emocí a situací naučila pracovat. Aktuálně se řídím heslem:

“Hater je známka toho, že děláš něco dobře!”

Ale pozor, rozlišuj mezi haterem a konstruktivní kritikou. Pokud ti někdo dává (ale neuráží), byť tvrdší, zpětnou vazbu na tvé produktu, služby, články,…, minimálně se nad kritikou zamysli a zkus případně něco změnit (dává-li to smysl).

4) Je rozdíl psát o něčem, anebo to něco dělat jako koníček

Tento bod ti vysvětlím na příkladu s mým blogem. Původně jsem chtěla být čistě travelblogerka (už to samo o sobě je špatně, moc široké téma). Měla jsem (asi naivní) představu, že budu cestovat po světě a psát o navštívených místech.

Jenže realita je jiná. Když “jen” cestuješ, tak se na dané místo díváš zcela jinak. Rozhodně nepřemýšlíš nad konceptem článku na web, nehledáš nejlepší kompozici pro fotku, nenatáčíš video, apod. Opravdu něco jiného je cestovat pro zábavu, anebo se cestováním živit.

Podobně to jistě bude i v případě dalších blogerských témat. Rád vaříš? Ale v momentě, kdy o tom začneš blogovat, koníček se mění v něco jiného. Musíš své vaření přizpůsobit nějakému plánování. Atd.

Rozmysli si tedy, zda ti za to stojí, abys koníček přetavil v byznys… Jestli není lepší si ponechat koníček a psát radši o něčem jiném.

Takhle nějak jsem si tu práci travelblogerky představovala 😀 No realita je veselejší

5) Nedělej klasické “natahováky” fanoušků

Každý chce, aby se jeho blog četl. A to i když říká, že ne! Proto se všichni snažíme získat fanoušky. Někdy stůj co stůj. Určitě jsi už slyšel o technikách získávání fanoušků, například:

• follow-unfollow – dáš sledování řadě lidí na Instagramu a když to neopětují, tak je zase unfollowneš,
• sdílíš svůj článek do všemožných skupin na Facebooku,
• komentuješ články ostatním a přikládáš odkaz na tvůj blog (v dobré víře, že se k tobě někdo proklikne).

Ehm, i já jsem toto vše dělala. Neříkám, že něco z toho nevedlo k úspěchu, ale ve výsledku to bylo mrhání ohromného množství mé energie a času. Pak jsem ale narazila na zahraniční techniku Oslov a spolupracuj = Buď influencer (můj pracovní český název) a ta mě nejen bavila, ale fungovala a šetřila můj čas. Hlavně tam nebylo žádné hloupé follow-unfollow. Techniku podrobně popisuji v eBooku Nastartuj blog v 6 dnech.

Staň se blogerem z povolání

Poznej tajemství úspěšných blogerů, které jejich psaní živí na plný úvazek. V eBooku objevíš:

• 6denní výzva, díky které najdeš výdělečné téma, postavíš blog, nastartuješ růst fanoušků i napíšeš virální článek,
• bonusová kapitola o všech monetizačních možnostech blogu (= jak jím vydělávat),
• bonusová kapitola o blogerském mindsetu, abys s blogováním brzy neseknul.

Chci vědět víc

6) Neměj bambilión sociálních sítí

Tento bod úzce souvisí s předchozím. Nevím, kde se ten pocit bere, ale řada začínajících blogerů má pocit, že čím víc soc. sítí mají, tím víc budou vidět. Nebyla jsem jiná! 😀 Založila jsem si FB fanpage, Instagram, později Youtube kanál a ze dřívějška mám Linkedin.

Než jsem měla miminko, dalo se to ještě nějak zvládat. Jenže tvořit dostatek kvalitního obsahu pro tolik sítí je vyčerpávající. Navíc to tříští pozornost. Jeden neví, kam dřív zaměřit pozornost, jaké novinky kde aplikovat.

Pokud chceš větší množství soc. sítí řešit sdílením stejného obsahu skrz všechny sítě, tak to nedoporučuji. Každá síť vyžaduje jinou strategii, jiný obsah a je tam jiná cílovka. To radši měj pouze tu jednu (dobře zvolenou) síť.

7) Dobře si zvol platformy a nástroje

Tady si asi nejvíc tluču hlavou o zeď. Opravdu platí: “Dvakrát měř, jednou řež!” Než jsem se pustila do blogování, měla jsem pečlivě projít možnosti:

• na jakých platformách jde blogovat,
• jak je možné řešit grafiku (šablonu blogu),
• jaké všechny nástroje na automatizaci jsou na trhu (na fakturaci, na e-mailing).

Neudělala jsem to a vzala první věc, která mi přišla pod ruku. Stálo mě to zbytečně moc peněz, nějaký ten čas při předělávání platformy na jinou a taky nervy. S každým dalším projektem se nejprve důkladně zamýšlím nad nejlepší volbou nástrojů, i když jsem děsně netrpělivá a chci okamžitě začít něco tvořit.

8) Piš pro ty, co fakt chceš a ne pro ty, kterým se chceš ukázat

Nevím, zda s tímto problémem bojují i jiní blogeři, ale já se ze začátku prala s jednou věcí. Měla jsem hrozně moc nastudováno z online marketingu a chtěla jsem to předávat druhým. Ale bohužel jsem měla tendenci tyto články psát složitě, abych vypadala jako “děsný profík”. Zřejmě jsem se chtěla dostat na úroveň odborníků, jakými je David z Modré krve (píše o Facebook marketingu), Martin z Digitálního nomádství (píše o copywritingu a investicích) a dalších.

No jo, ale já mám přece zcela jinou cílovku. Mě mají číst ženy, které se zrovna s technologiemi nekamarádí. Není přece mým cílem psát co nejodbornější články a zalíbit se někomu jinému (kdo mě popravdě ani nečte).

Tento problém jsem snad překonala. Ale klidně nahlédni do sekce Technikálie a koukni na starší články, zda bys jim rozuměl. Co si z toho vzít? Piš pro svou cílovku.

9) Neboj se požádat o pomoc

“Já to umím nejlépe. Já si to udělám sama. Nikdo jiný nerozumí mému tématu a neumí to jako já.”

Taky ti v hlavě blikají podobné věty a myšlenky? Já s tím hodně bojuji. Nejradši bych si Na nomádské stezce dělala všechno sama. Ale nápadů mám tolik a času děsně málo, že jsem se musela naučit delegovat některé činnosti.

Občas dám eBook na profi korekturu, jindy si nechám udělat grafiku anebo zkontrolovat zabezpečení webu. Články si vesměs píšu sama, ale svolila jsem k cestovatelským guestpostům. Nauč se i ty delegovat úkoly, pokud ti vše přerůstá přes hlavu.

A co ty bys poradil svému mladšímu já, kdybys znovu začínal blogovat? Napiš nám to pro inspiraci dolů do komentářů. Dík!