VÍTEJ
NA NOMÁDSKÉ STEZCE
copywriterka Hanča Šormová
…přišla na to, jak si vydělat bez šéfů a pracovní doby. Takto dlouze by zněl nadpis tohoto článku, kdyby to Google ve vyhledávači dokázal celé zobrazit. O tom, jak si vydělat prací/činností, která člověka naplňuje, budou na internetu jistě stovky článků. Ale třeba tě zaujme i můj příběh a možný přístup k volbě tvé pracovní náplni.
V mém publikačním plánu tento typ článku nebyl, nepřišel mi důležitý a pro čtenáře zajímavý. Avšak jednou jsem sdílela na fanpage motivační citát v tomto znění:
Žádný příběh nezačíná slovy: “Nechtělo se mi, a tak jsem zůstala doma.”
Maminka Verča z blogu Dárkoblog na to vtipně zareagovala větou: “Nechtělo se mi do práce, a tak jsem zůstala doma a přišla na to, jak si vydělávat bez šéfů a pracovní doby.” V duchu jsem si pomyslela, že to by byl hezký námět na článek. V pozdější anketě jste vy, mí fanoušci a čtenáři, potvrdili, že vás toto téma zajímá. Tak tady je. Děkuji, Verčo!
Poznámka na okraj: Jak asi tušíte, abych se “zbavila” šéfů a především fixní pracovní doby OD-DO, musela jsem začít pracovat sama na sebe = podnikat. Rozhodně si nemyslím, že podnikání je pro každého. Navíc je řada lidí, kteří byli, jsou a budou spokojení v zaměstnáni s jistotami a s určenou náplní práce. Neočekávám, že se tedy houfně všichni zvedneme a budeme podnikat. Ani jedno není lepší jak druhé. Cením si obou skupin lidí a pro rozvoj společnosti potřebujeme zástupce od obojího. Každého naplňuje něco jiného a právě v této rozmanitosti je krása a pestrost života.
Na druhou stranu, kdo to nezkusí, nic nezíská. Myslím si, že není od věci si vyzkoušet pracovat sám na sebe. V nejhorším zjistíš, že to pro tebe není a to je taky cenný poznatek. Pokud podnikat neplánuješ, pak klidně článek zavři. Psala jsem ho pro ty, kdo jsou jako já:
Nikdy jsem neplánovala podnikat, ani mě to dřív nenapadlo. Pravdou je, že velké kolektivy mi neseděly už ve škole. Nevím, zda za to mohla má těžší sluchová vada (a tudíž být pořád ve střehu, zda na mě někdo mluví), anebo introvertismus. Po studiích dvou technických škol jsem pracovala v IT. Dokonce jsem si našla práci na Maltě. Domnívala jsem se, že to vyřeší můj pracovní “neklid” v ČR.
OMYL! Problém nebyl v destinaci, kde jsem pracovala, ale v samotné práci a její povaze (rozuměj: byla jsem zaměstnanec). Strašně mi vadilo, že testuji aplikace pro zákazníky a přitom jsem nikdy s koncovými zákazníky nemluvila. Neznala jsem jejich přání a potřeby. Jak jsem jim je tedy mohla naplňovat? Navíc jsem typická sova, tj. raději pracuji osamoceně v pozdních nočních hodinách a dopoledne pak prospím. Která práce ti toto umožní? Moc jich nebude. Do toho všeho jsem si uvědomovala, že toužím po velké rodině a nechci, aby mi děti vyrůstaly v jeslích, školkách, družinách, zatímco já dělám OD-DO.
Zatím jsem ale nevěděla, jak změnit běh mého života a pracovat z domu. Dala jsem výpověď na Maltě a stala se nezaměstnanou matematičkou. Původním plánem bylo chvíli cestovat, ujasnit si priority, a pak se nechat zase zaměstnat. Třeba opět v IT.
NESTALO SE TAK. Naštěstí! Cestování změnilo mé myšlení a ve výsledku další běh událostí v mém životě. Na internetu jsem objevila web Martina Rosulka Digitální nomádství a pojem copywriting (už dříve jsem sepsala, co je to copywriting). A bylo jasno – budu profesionální copywriterka.
Prací copywriterky na volné noze jsem tak nečekaně naplnila všechno, čeho se mi v dřívějším zaměstnání nedostávalo. Ale rozhodně neříkám, že copywriting je konečná. Člověk se vyvíjí a s ním i jeho zájmy/profese/postoje. Aktuálně mě naplňuje mateřství a práce na mých dvou projektech – Nomádské stezce a Muchlince (projekt na rozvoj dětského potenciálu).
Můj celý příběh od “šedé myšky” po copywriterku zachycuje zdarma eBook Z nezaměstnané matematičky cestovatelkou s propiskou v ruce:
Jdi si za svobodou pracovní i cestovatelskou
Varování! Tento příběh, který se skutečně stal, ti může způsobit závislost na cestování. Přečti si pohádku za života, kterak nezaměstnaná matematička k cestování na full time job přišla.
Povídání je doplněné řadou odkazů, tipů a inspirativních myšlenek.
Značka: Psáno vlastním životem.
Můj příběh už znáš, teď se podíváme na to, jak i ty si můžeš splnit své sny o svobodě (pracovní i třeba cestovatelské). Stále dokola dostávám od některých mých sledujících následující otázku: “Rád bych pracoval sám na sebe z cest (z domu), ale nevím, co bych mohl dělat? Jak mám přijít na to, čím bych se mohl živit?”
Najít takovou činnost, která tě bude naplňovat, ale zároveň tě plně uživí, není nejjednodušší. Ale neboj, dám ti hned několik tipů. Měj na paměti, že svou činnost můžeš kdykoliv změnit. Nic není definitivně napořád.
Poznámka: V některých odkazech se nacházejí tzv. affil odkazy. Pokud nevíš, co je affiliate marketing, mrkni se na starší článek o něm. Mimochodem, i toto je skvělý způsob, jak si vydělávat bez šéfů a pevné pracovní doby. Opět jen stačí najít tvé téma a dohledat příslušné affiliate spolupráce.
Na závěr mám pro tebe jednu nahrávku, jejíž autorkou je nomádka a podcasterka Linda Martišková. Poslechni si 20. díl podcastu Podle sebe na téma Jak (ne)nastartovat podnikání. Spolu se svým manželem Linda hovoří o fuck-upech, které se jim zadařily (nejen) při rozjedu jejich projektů. Proč se nepoučit z chyb druhých?!
Stále váháš, jaké jsou tvé přednosti, v čem máš vynikající znalosti a můžeš být nápomocný druhým? Udělej si toto krátké cvičení, které ti může odhalit tvé podnikatelské téma.
Znáš tvé podnikatelské téma? Už víš, jak si vydělat bez šéfa? Prozraď do komentářů ostatním čtenářům, jak jsi přišel ke tvé práci? I takto jim můžeš pomoci nalézt jejich téma.
Ani nevíš, jak mi ten článek zapadl do momentálních myšlenek. V srpnu mám nastoupit jako copywriter do zaměstnání, ale začalo se mi teď dařit i bez toho. Zdá se, že už stačí málo a budu vydělávat tolik, aby mi to vystačilo. Když nastoupím do práce, budu mít na své projekty méně času a něco budu muset vypustit… na druhou stranu budu mít jistý plat, nemocenskou atd. Takže váhám, váhám, váhám…
Ale je fakt, že se mi do práce nechce, doma je lépe… 😀 (Po čtrnácti dnech dovolené jsem nějak zlenivěla…)
A teď babo raď, že? 😀 Je to na dobu určitou v té práci? Ono dost záleží, jaké máš ambice, priority a plány? Agentura se může hodit pro získání dalších budoucích klientů, skvělých referencí a mít třeba ty jistoty pro budoucí mateřskou. Nebudu zastírat, že já jsem si to spíš zkomplikovala. Na druhou stranu jsem fakt už do klasického zaměstnání jít nechtěla i za cenu nižších příjmů a žádné mateřské (nechtělo se mi platit nemocenské). Co si na papír vypsat pro a proti a vidět, co převáží? Držím palce, ať je rozhodnutí v souladu s tvou duší a přáním. Navíc nic není definitivní, jak píšu v článku 😀
Hani a já k tomu můžu jen říct, jak jsem ráda, že se ti do té práce nechtělo :D. Jsi opravdu inspirací v tom, co děláš a zároveň tak pěkně normální, v tom nejlepším smyslu slova samozřejmě :).
Jééé Blani, teď jsi mě vykouzlila úsměv 😀 a to mám takové trable po porodu. Tak jestli jsu normální, toť otázka do diskuze. Každý jsme nějak ztřeštěný a to se mi právě líbí. 😀 A jsem moc ráda, že můj blog maličko pomáhá i někomu dalšímu. Papa a ať se daří.
Přesně tak – pořádná dávka ztřeštěnosti je definicí normality :D. Přeju, ať je brzy po trablech a můžeš si pořádně užívat miminka. Taky mě před pár měsíci trápily nějaké komplikace v souvislosti s porodem a teď už zase skáču po kopcích. Věřím, že brzy bude i u tebe líp. Měj se krásně a potkáme se na kopci :).
Já si vždycky říkala, že jsem jenom lemra líná, které se nechce pracovat. Postupem času jsem přicházela na to, že asi není problém v tom, že bych měla ručičky dozadu (naopak jsem dost akční a ráda koukám na to, jaký kus práce odvádím), ale v tom, že mě neskutečně obtěžuje vysedávat v kanceláři OD-DO, navíc třeba s kolegyní kterou dvakrát nemusím (ne že by to byla nějaká supermrcha, ale s některými lidmi se holt hrozně špatně spolupracuje), a ještě přesně jak uvádíš v článku – jsem zodpovědná jen za určitou část určitého procesu, kterou ani nemůžu dělat podle vlastního uvážení, protože jsme svázáni celkem solidní byrokracií (na všechno je formulář, předpis a nedej bože, že se na mě někdo ze zaměstnanců obrátí se žádostí o pomoc, a já si dovolím mu helpnout bez toho, aby vyplnil nějakou další zbytečnou žádost a vyčkával, až se k ní dostanu).
Chci si být zkrátka svou vlastní paní. Pracovat kdy chci, odkud chci, a být tak trochu punk a dělat si věci po svém. 🙂 Ještě tedy nemám úplně finální představu, co bych přesně chtěla dělat, ale za měsíc letím na rok do USA dělat au pair, tak chci volný čas mj. věnovat i nějakým těm základům on-line marketingu. Chtěla bych poděkovat i za tenhle blog, na který čas od času zajdu, ale vždy mě neskutečně nabudí do toho mého snu opravdu jít a nebát se.
Ahoj Andrejko, teď se ti k něčemu přiznám. Jak jsem uviděla tvůj dlouhý komentář, úplně jsem se lekla, co mi kdo jde vyčíst. 😀 A jak jsem ho postupně dočítala, roztával mi úsměv na rtech víc a víc. Moc ti děkuji a jsem ráda, že ti mé články přináší inspiraci a naději, že to skutečně jde i jinak. Máme leccos společného ve vnímání vzhledem k zaměstnaneckému poměru a co více, máme i odvahu to změnit. Držím palečky s USA a dalšími plány do života. Klidně se někdy ozvi, kdybys chtěla poradit a nasměrovat. Hanča