VÍTEJ
NA NOMÁDSKÉ STEZCE
copywriterka Hanča Šormová
Nádech. Kdepak, zápach sirovodíku je neklamný. Kolem dokola stoupá pára z řady pestrobarevných jezírek. Střih. Jiná scéna. Stojíš uprostřed měsíční krajiny, před tebou činná sopka a za tebou ztuhlá láva. Cvak. Jsi zase na úplně jiném místě. Velehory, do nichž se zarývá z 99,9 % čistá voda jezera. Špičky hor pocukroval sníh a místy se drží baldachýny ledovců. A cvakat můžeme dál… Lámající se vlny o pobřeží, povalující se lachtani na dosah ruky, neprostupná místa deštného pralesa… Prosím, seznam se, právě se ti představuje Nový Zéland. Vydej se na cestu tam a zase zpátky a poznej tak krásy “Země dlouhého bílého oblaku”.
V prosinci 2017 jsem odcestovala na více než 30 denní putování po Novém Zélandu. Bez plánu, bez zabookovaných ubytek, pouze s rezervací auta a zaplacenými přejezdy mezi Severním a Jižním ostrovem. Ačkoliv jsem poslední dobou cestovatelka bez plánů, ne každý chce všechno ponechat náhodě a štěstíčku. Pokud patříš mezi plánovací typy a miluješ zem Froda Pytlíka, pak pro tebe je tento mini průvodce po Aotearoi, jak Maorové přezdívají Novému Zélandu.
Pokud bys nerad, aby ti unikl další cestovatelský průvodce psaný vlastními (odžitými) zkušenostmi nomádky, zanech mi kontakt a já už se o to postarám.
Neboť článek patří zase k těm z delších (inu, hodnotných informací je hodně), tady máš rozcestník, ať si najdeš přesně to, co hledáš:
Co napsat? Každý, kdo zahlédl alespoň pár minut z Peter Jacksonových trilogií Pán prstenů a Hobit, má jasno. Nerada bych se opakovala nebo psala stále opakující se klišé ze všech průvodců o Novém Zélandu, ale ti dám aspoň pár svých důvodů:
Nestačilo? Pak se inspiruj mým roadtrip videem, kde jsem zachytila nejhezčí momenty a místa tohoto souostroví:
Ano, díky Pánu prstenů i stále levnějším letenkám se Nový Zéland stává cenově přístupnou zemi nejenom pro baťůžkáře. V roce 2017 místní úřady zaznamenaly na 3,5 milionů krátkých návštěv (bez studijních a WH víz). Výsledek? Až 2000 lidí se tlačí v sezónních dnech v Hobitíně. Téměř 10000 turistů projde denně Tongariro Alpine Crossing (výlet k Hoře Osudu). A 1400 zdatných dokončí nejslavnější Great Walk na Novém Zélandu – Milford Track.
Čísla jasně poukazují na to, že Nový Zéland musíš vidět na vlastní oči. Čím dřív, tím líp. I když DOC (Department of Conservation) dělá vše pro udržitelnost a ochranu přírody, příval turistů zanechá své. Ale neboj, i přes davy lidí najdeš místa, kde si vychutnáš klid i energii dýchající z přírody. Místa ti prozradím dole v průvodci.
To záleží, za jakým účelem se na Nový Zéland chystáš. Vzhledem k poloze země na jižní polokouli tam je léto v naší zimě a naopak. Proto hlavní sezóna vrcholí od prosince do konce února. V tyto měsíce je tu nejvíce lidí, ceny jsou přirozeně vyšší, ale převládá příjemné počasí a většina turistických cest je otevřená.
Teplota ovzduší je závislá na poloze. V nížinách může být okolo 25 °C (v Aucklandu jsme měli i ke 30 °C). Na jihu u moře (Invercargill) to ale bez bundy už nešlo. Obecně platí, že čím víc pojedeš na jih, tím chladněji bude. Inu, proudění od Antarktidy je tu znát.
Přijet sem ale můžeš i v jiné měsíce. Na jaře (září až listopad) tu vše rozkvétá a ceny jsou nižší. Pouze si přibal teplé oblečení, místní domy nejsou příliš izolované a na centrální vytápění tu taky zrovna dvakrát nenarazíš.
Oblast Queenstownu a Wanaky navštěvují turisté i v našem létě (jejich zimě), tj. od června do září. Najdeš tu několik menších lyžařských středisek a případně se vyřádíš na adrenalinových atrakcích.
My jsme tady byli v hlavní sezóně, tj. přes Vánoce a Nový rok. To první se tady ani moc neslaví, pouze 25. 12. jsou zavřené obchody. Všechno (ubytování i atrakce) jsme si rezervovali maximálně 3 až 6 dní dopředu (někdy ani to ne) a vždy nám to klaplo. Přesto doporučuji si najít ubytování na Vánoce a Silvestra 7 až 14 dní dopředu, ceny pak budou příznivější. My jsme spoléhali na airbnb jako nouzovku.
Moc velký výběr nemáš, na Nový Zéland budeš muset doletět. Vzhledem k tomu, že i let Austrálie-Nový Zéland trval cca 5 hodin, tak bych ti plavbu lodí nedoporučovala.
Mám ale pro tebe dobrou zprávu, letenky nejsou ruinovací položkou rozpočtu. My jsme měli zpáteční letenku Záhřeb- Londýn - Kuala Lumpur -Aucklad za cca 14000 Kč i se storno pojištěním. Do Záhřebu jsme se dopravili se společností Flixbus téměř zdarma, získala jsem totiž slevové vouchery.
Letošní rok 2018 vypadá pro cestovatele na Nový Zéland ještě lépe. Na Pelikánovi najdeš akční letenku z Londýna do Aucklandu už za 12 900 Kč. Do Londýna z České republiky lítá Ryanair už od 1000 Kč bez zavazadla.
Ale ani letenka koupená na poslední chvíli se nemusí prodražit. K nám se přidával kamarád, který kupoval svou letenku ani ne měsíc před odletem. Se společností Air Katar (jedna ze světových jedniček) letěl na jeden přestup (Doha v Kataru) za cca 28 000 Kč. Právě toto je běžná částky, za kterou se na Nový Zéland dostaneš.
Kupuješ na poslední chvíli, ale datum není až tak rozhodující? Pak kup letenku do Bangkoku/Kuala Lumpur (z Prahy nově už od 10 000 Kč) a tady využij některou z asijských nízkonákladovek, například AirAsia. Zkus kombinovat lety společností Norwegian, Eurowings, Air Turkish s asijskými linkami. Při troše času, vůle a štěstí si i takto vykouzlíš zpáteční letenku do 13 000 Kč.
Přečti si knížku Cestuj bez milionov od nejlepší slovenské blogerky Janky. Na stránkách ti odhalí veškeré know-how, jak hledá levné letenky do celého světa včetně exotik, jako jsou Maledivy, Seychely, apod.
Přidej si do RSS čtečky na feedly.com všechny sledovače levných letenek a nastav si notifikace/filtry pro destinaci, kam bys rád. Já jsem díky notifikacím letěla na Kubu za 5000 Kč a chytám i další akce tipu 4300 Kč do Peru. Pokud nevíš, jak se notifikace nastavují a bojuješ s letenkami, pak se přidej k nám do VIP cestovatelské skupiny. Pravidelná várka letenek a odpovědí na tvé dotazy tě nemine.
Nezapomeň, že let na Nový Zéland trvá fakt dlouho. My měli dva 13 hodinové lety s mini pauzou. Už nikdy více. Příště si namyslíme letenky tak, abychom si dali pauzu někde v půlce. I tobě doporučuji myslet na mezizastávku, spojíš tak návštěvu Nového Zélandu s nějakou asijskou zemí.
Pokud jedeš na dovolenou a hodláš se do 3 měsíců vrátit zpět, pak víza na Nový Zéland nepotřebuješ. Musíš ale doložit zpáteční letenku a opravdu se tě na ni budou ptát. My jsme ji dokládali hned na prvním letu ze Záhřebu, kde nám tiskli boarding pasy. Cestovní pas by měl být platný ještě 6 měsíců při vstupu do země.
Zéland je bezpečná země (až na tu a tam krádež), ani žádná katastrofická nemoc ti tady nehrozí, takže nepotřebuješ povinná očkování. Nicméně, jako při každém cestování, bych ti doporučila být očkovaný alespoň proti žloutence A+B a břišnímu tyfu.
Při letištní kontrole se tě mohou ptát na adresu pobytu během tvých prvních dnů. Případně budou chtít vidět výpis bankovního účtu, zda máš hotovost okolo 1000 NZD. Tak to měj radši připravené v záloze.
Chystáš-li se pracovat, nebo tady pobývat déle jak 3 měsíce, pak samozřejmě musíš řešit i vstupní víza. Existuje jich vícero typů v závislosti na tvých potřebách:
Vzhledem k tomu, že jsme s sebou měli stan, měla jsem jisté obavy na kontrole v Aucklandu. Po internetu kolovaly protichůdné informace. Někde říkali, jak jim stan odebrali a deratizovali. Jiní za tvrdili, že prošli se slovy, že stan je nově koupený a nepoužívaný. To stejné platilo o pohorkách, které jsme si nevzali. 🙂 Aspoň o starost méně.
Naše kontrola byla nakonec pohodová. Stan je nezajímal, pohory jsme neměli a jídlo v batohu taky ne. Určitě nedoporučuji mít ovoce ani různá semena. Chodí tam se psy, kteří to vyčmuchají a vše ti zabaví. Nás se ptali pouze na adresu pobytu, kterou jsme nevěděli. Zablekotali jsme něco, že budeme u kamarádů, a pustili nás.
Už výše jsem předesílala, že my jsme zrovna ubytování moc neřešili. Původní plán zněl, že budeme vždy večer hledat kempy a přespávat pod stanem. Nakonec kvůli cenám (a hlavně lenosti, přiznejme si to) jsme spali v různých hostelech, backpackers (“hostely pro baťůžkáře”) a jednou využili služeb airbnb.
Pokud chceš cestovat hodně low-cost a na pohodlí ti až tak nezáleží, pak si vezmi stan, nainstaluj si appku CamperMate a stáhni mapy Nového Zélandu. Pak už ti stačí večer hledat nejbližší kempy. Nejvíce se doporučuji kempy od DOC (Department of Conservation), které jsou několika kategorií:
Kempy bývají kombinované, tj. přespíš jak ve stanu, tak si můžeš koupit noc v chatce (2 až 4 lidi). My jsme využívali chatek s vlastním spacákem. Jejich cena vycházela okolo 25 až 30 NZD na osobu. Většinu kempů nemusíš bookovat dopředu, stačí dojet na místo a zaplatit. Ale nemusí mít volno, zejména pak v sezóně. V odlehlých kempech platíš za internet a nemusí tam být ani mobilní signál.
Další z možností je si koupit/pronajmout obytné auto (self-contanined), které musí splňovat jisté podmínky – určitý objem vody v autě, suchý záchod a další. Takové auto je označené modrou značkou vzadu na kapotě. Pak máš oprávnění kempovat skoro všude. Rovnou varuji, že ilegální parkování, nebo parkování s “normálním autem” na plácku pro obytňáky, je pod pokutou 10 000 NZD. Já bych to neriskovala.
Ve městech jsme využívali hostelů, tzv. backpackers. Spíš ve sdílených pokojích od 4 až klidně se 12 dalšími človíčky. Standardem bývá místnost pro 6 lidí. I tak je to hukot a ne zrovna komfort. Kuchyňka a sociální vybavení je sdílené. Cena na osobu vychází od 25 do 35 NZD v hlavní sezóně. Kvalita hostelů je na různé úrovni a rovnou varuji, že ne všude byl zdarma internet.
Na Novém Zélandu existují jakási sdružení hostelů. Nejznámější jsou YHA a BBH. Nabízeli nám slevovou katičku, která stojí 45 NZD. Ale pro náš měsíční pobyt na NZ by se nám nevyplatila. Její cena by nevrátila procenta ze slev v hostelu.
Hostely jsme většinou rezervovali pár dnů dopředu a to přes booking. Často se aplikace tvářila, že v dané lokalitě už není žádné volné místo. Nevěř jí! 🙂 Sice to někdy znamenalo hodně práce, nervy, vyzkoušení více zařízení a promazání cookies (ostatně to ti doporučuji i při hledání letenek), ale nakonec jsme vždy něco našli. Nejhorší byla překvapivě oblast “prdele světa” Invercargill (fakt ji tak nazval zpěvák z Airon Meidan) a celý jih Jižního ostrova.
Na Silvestra jsme byli v největším městě Jižního ostrova Christchurch. Mimochodem, město se stále vzpamatovává z řady ničivých zemětřesení (poslední velké bylo v roce 2012). Atmosféra napůl vybydleného města je tu cítit z každého kroku, a to včetně samotného centra města. V Christchurch jsme bookovali byt pro 5 lidí přes airbnb za milou cenu.
Ale obecně jsou pronájmy vilek a ubytování v soukromí na Novém Zélandu poměrně drahou záležitostí. Nepočítej s bydlením pod 100 NZD za noc.
Pokud neznáš portál airbnb, tak určitě doporučuji registraci. A rovnou ti nabízím SLEVU 28 euro na tvé první ubytování v hodnotě alespoň 54 euro.
Auto je auto. Rozhodně nejpohodlnější a na Novém Zélandu i nejlevnější dopravní prostředek. Jsi pánem svého času a dojedeš, kam jen budeš chtít. Navíc ho můžeš využívat i na spaní, pokud si pořídíš campervan či obytný vůz.
Půjčoven je na souostroví celá řada a na netu kolují slevové vouchery. Auto si můžeš půjčit až po příjezdu na letiště. Jednou z největších místních autopůjčoven je Jucy. Poznáš je podle typické zeleno fialové barvy.
My jsme využili zmíněného portálu YourDrive a našli si auto na 31 dnů, které nás stalo 913 NZD (cca 29 NZD na den). Celá registrace probíhala online i domluva s majitelem, kterým byl Srílančan pracující ve vládě. Auto šlapalo, ale celý dojem zkazilo vrácení auta. Po dvou dnech od vrácení jsme dostali požadavek na uhrazení 500 NZD za prasklé čelní sklo (tady ti nepomůže ani sebelepší pojištění). Bohužel fotky z předání jsme neměli a po výměně několika e-mailů, kde jsme požadovali originální fakturu z opravny, si YourDrive stáhlo peníze z mého bankovního účtu. Není to poprvé, co jsme bojovali s půjčeným autem, loni se nám (ne)dařilo na Azorách. Asi začnu preferovat místní dopravu. 🙂
Náklady na auto jeho půjčením a případným pojištěním nekončí, musíš myslet na přejezd mezi ostrovy. Pokud tedy neplánuješ zůstat pouze na jednom z nich. Přes Cookův ostrov se dostát buď trajektem nebo letecky. Existují půjčovny, které ti dovolí nechat auto v přístavu, přejet jako fyzická osoba a půjčit si auto na druhém ostrově.
My jsme cestovali i s autem. Využili jsme služeb společnosti InterIslander. V průlivu operuje ještě společnost Bluebridge. Vyjedeš z Wellingtonu (sever) a přejedeš do Pictonu (jih). Plavba trvá cca 3,5 hodiny. Ceny mají společnosti obdobné, jen v sezóně doporučuji rezervovat s dostatečným předstihem, pokud pojedeš i s autem. Jedna cesta pro osobní auto a 3 osoby nás vyšla na 373 NZD (zpět na sever) a 340 NZD (na jih). Jak vidíš, záleží dost na čase a volném prostoru, od toho se odvíjí cena za plavbu.
Před cestou na Nový Zéland jsem vyzpovídala jednoho známého ohledně možností, jak ušetřit na půjčení si auta. On využil tzv. “realokaci auta”, resp. tak jsem tuto možnost pojmenovala já. 🙂 Myšlenka je jednoduchá: Auto půjčovny potřebují občas přepravit svá auta z nějakých měst do jiných. Pak ti ho nechají převést za super podmínek. Jaké to jsou?
Zní to super, že? Má to i pár nevýhod. Obvykle je daný počet dnů, dokdy musíš auto přepravit. Taky bývá stanoven počet kilometrů, které při přepravě smíš projet. To abys zase nejezdil s autem po širokém okolí.
Je na tobě, zda se ti líbí podmínky a nejistota, jestli najdeš auto k realokaci. Můj známý vždy došel do půjčovny (nejčastěji Jucy), poptal se až na místě a auto vždy našel. Realokaci využil ke své přepravě z Aucklandu do Christchurch na Jižním ostrově. Na Jižáku si půjčil auto, a pak zase ušetřil přejezdem zpět do Aucklandu. Měl zaplacený benzín i drahý trajekt.
Existuje nějaká placená appka pro mobily, kde za mírný poplatek vidíš auta k realokaci. Zkus po ní zapátrat v App store a na Google Play. Odkaz pak můžeš nasdílet do komentářů pod tento článek, děkuji.
Po souostroví se můžeš přepravovat i bez auta. Bude to obtížnější, pravděpodobně dražší, ale nemožné to není. My jsme v letadle ze Záhřebu potkali Češku, co takto autobusem procestovala oba ostrovy.
Naše kamarádka využila autobusy společnosti Stray. Znáš autobusy typu Hop on Hop Off? Tak Stray je něco podobného. Koupíš si lístek, a pak už vystupuješ, kde potřebuješ a zase nasedáš, kdy a kde se ti to hodí. Nevýhodou je, že poměrně velké množství zastávek je ze severu na jih. Zpátky na sever už jede autobus téměř bez zastavování.
Dalšími velkými autobusovými společnostmi jsou NakedBus, InterCity a KiwiExperience, které mají víceméně stejné ceny. Jedná se o dálkové autobusové dopravce, které tě dopraví mezi velkými městy ve frekvenci jednou, max dvakrát denně. Plánuješ-li se přesouvat častěji, pořiď si jejich vícedenní “bus pasy” (od 3 až do 20 dnů). S nimi ušetříš i na klasických jízdenkách.
Na Novém Zélandu funguje i vnitrostátní letecká doprava a vlaková doprava. Osobně s ní nemám zkušenost, tak ti víc neprozradím. 🙂
Na souostroví můžeš bez obav stopovat a náš kamarád, který s námi pár dnů cestoval, si stop pochvaloval. Vezme tě skoro první auto. Problém je spíš řidší hustota dopravy, a to zejména na Jižním ostrově. Klasicky platí, že jako jednotlivec máš větší šanci než, když stopujete ve dvojici.
Nejenom o stopování napsal moc pěknou knížku Peter Hoferek Okolo sveta s palcom hore. Připomíná českou verzi TravelBible, ale začal ji psát dřívěji. Ve článku najdeš i 20% slevu na knížku.
Nový Zéland je považován za drahou destinaci, kterou si prý nemůže dovolit každý. Na rovinu přiznávám, že my jsme low-cost necestovali, přesto výsledná částka není nijak děsivá.
Oficiální a jedinou měnou je novozélandská dolar NZD. Nám hodně pomohlo, že v době naší návštěvy souostroví (prosinec 2017/leden 2018) byl pro nás velice příznivý kurz okolo 1 NZD = 15 Kč.
Ceny jsou tady přirozeně vyšší než u nás, i když průměrná mzda zase tak závratná není. Hodinovka na pomocných pozicích (úklid, pokladní, práce na sadech, dělník) se pohybujo od 15 do 20 NZD v hrubém. Za potraviny tu necháš cca 2x tolik, co bys nechal u nás. Drahé je především ovoce a zelenina, některé druhy masa, a samozřejmě alkohol. Pro bližší srovnání cen (nejenom na Novém Zélandu) se podívej na Numbeo.
Za sebe doporučuji chodit nakupovat do Countdownu a New Worldu. Na malé nákupy jsme chodili do Four Square, ale ten je dražší. Výhodou New Worldu je i dobře běžící wifi, která je zdarma. Hojně jsme ji využívali při hledání ubytování. V New Worldu požádej o věrnostní kartu pro turisty. Získáš tak slevu až 10 % na vybrané zboží. Mimochodem, na účtence bývá sleva 6 % na benzín u stanic Mobil.
Co si nemůžu na Zélandu vynachválit, tak je platební styk. Kartou zaplatíš téměř všude, snad jen s výjimkou kempů DOC. Ale i v zapadlých hostelech se majitelé oháněli takovou šikovnou věcičkou (něco jako redukce), kterou zapojili do mobilu a přes appku jsi pohodlně zaplatil.
Na začátku roadtripu jsme si vybrali cca 100 NZD a na konci nám ještě 20 NZD zbylo, jak se dalo všude platit kartou. Zvláštností pro mě bylo zadávat, že platíme kreditkou (volba číslo 3 na terminálu), když jsme měli debetky.
Pilně jsem si zapisovala položku po položce a po návratu získala přehled, za co a kolik jsme utráceli. Částky jsou samozřejmě mírně zaokrouhlené, ale pro hrubou představu postačí:
Vybrané položky v zábavě:
Celkem jsem za 36 dní na Novém Zélandu nechala 3202 NZD, což po přepočtu a přičtení ceny letenek dělá necelých 65 000 Kč. Podle mě je to super cena na to, že jsme si neodpírali v jídle, nespali pod stanem a dopřáli si zábavu v hodnotě 9000 Kč (hodnota mé 8 denní dovolené na Azorách). A to nepočítám náš neplánovaný zdarma den v luxusním hotelu v Kuala Lumpur.
Díky sbírání AirBnB kreditů jsem měla 1 noc v Záhřebu zadarmo a 2 noci pro 5 lidí v Christchurch za 50 euro.
Díky slevovým voucherům u Flixbusu jsme jeli tam a zpět do Záhřebu za 800 Kč/2 osoby.
Díky místní NZ webovce nás auto na 32 dnů stálo pouhých 913 NZD.
Díky nastaveným notifikacím (postup v eBooku) jsme letěli jen za 15 000 Kč tam a zpět včetně storno pojištění. Notifikace jsem v roce 2017 využila víckrát – například 5000 Kč na Kubu tam a zpět. No neber to…
V eBooku jsou další srovnávací aplikace na životní náklady v zahraničí, tipy na levné ubytování a appky, díky kterým se dobře najíš a neztratíš se.
Už první cesta do zahraničí ti splatí cenu eBooku Cestuj na pohodu s více než 55 hacky, triky a appkami.
Kuchyně “Země Kiwíků” je částečně ovlivněná britskou a cítila jsem tu značný vliv západní kuchyně, tj. řada fastfoodů. Subway, KFC a mekáč snad nechyběly v žádném trochu ucházejícím městě. 🙂 Najíš se tu samozřejmě i u asiatů (indické, turecké i čínské restaurace).
Hodně jsme si vařili, ale sem tam jsme zašli (zejména při delších přejezdech) do “restaurací”. Vyzkoušeli jsme tak tradiční Fish’n’chips, jak ho znáš z Anglie, nebo masové koláče. Představ si listový košíček plněný různými druhy masa včetně lososa. Vynikající a hlavně syté.
V zemi se pořádá i řada farmářských trhů, my jsme je nějak minuli. Údajně i na nich zaplatíš pohodlně kartou. Na nákup potravin doporučuji Countdown, New World a Four Square.
Můj tip: Až budeš v Queenstownu, musíš ochutnat vyhlášené burgery z podniku Fernsburg. Dopředu varuji, že jejich sláva je tak vyhlášená, že čekání ve frontě ti s klidem vezme i 5 hodin času. Proto jsme zašli do podniku Devil, který je nedaleko hlavní třídy města. Burger byl vynikající, fronta téměř nulová a ceny značně lidovější. Po burgeru se stav k přístavu, najdeš tu zmrzlinárnu Patagonia. Nebudeš si moc vybrat, to ti garantuji.
Nový Zéland je vyhlášený pro svá kvalitní vína. Vinařských oblastí je tady hned několik. My jsme se zastavili v té nejproslulejší. Region Marlborough, který tvoří až 2/3 národního produkce vína, se nachází na severu Jižního ostrova. Najdi si hostel v Blenheimu, vypůjč kolo a vyraz na ochutnávku. Doporučuji se zastavit ve Villa Maria a vychutnat místní Sauvignon blanc.
Koupit v supermarketech jiný alkohol než pivo a víno je prakticky nemožné. Ani obyčejný rum (náš tuzemák) jsem tady neviděla, natož mé oblíbené sladké likéry. Pro tvrdý alkohol si holt musíš zajít do specializovaných prodejen.
Buď taky připraven, že i pro karton piv tě mohou u pokladny požádat o pas/ID kartu. A je jedno, na kolik let vypadáš. V supermarketu nemají všechny prodavačky oprávnění prodávat alkohol. Může se stát, že budou volat “supervizorku” a ta přijde potvrdit tvůj nákup. Nám se to stalo.
Často je zakázáno pít alkohol na ulicích. Kolem Vánoc těch zákazů ve velkých městech bylo víc.
Nový Zéland je co do rozlohy velká země. Těžko bych ti vypisovala, co všechno bys měl navštívit. Dost taky záleží na tvém vkusu – je libo jeskyně, hory, pláže nebo sopky? V dřívějším článku 11 míst na Novém Zélandu nejenom ve stopách Froda Pytlíka jsem ti vypsala má TOP místa. Navštívili jsme ale mnohem víc krás této země, rozčlením ti je do několika kategorií.
Miluješ opravdu velké turistické výzvy? Pak jsi jasným adeptem na zdolání některého z 9 novozélandských Great Walks. Mezi ty světově nejznámější patří Milford Track a Routeburn Track. Díky velkému zájmu turistů je potřeba si chaty (huts) na přespání zarezervovat dopředu, často i víc než půlroku dopředu. Proto jsme taky nic nešli, neboť jsme tento zájem podcenili. Více informací o Great Walks najdeš na oficiálních stránkách DOC.
Proč platit za atrakce na Novém Zélandu přehnané částky, když místní i zkušení cestovatelé využívají slevového portálu Bookme?! Díky němu nás projížďka po Milford Sound stála 35 NZD a ne běžných 80 NZD. Na kajaky v Kaikouře jsme na Bookme našli slevu cca 40 %. Zkus i ty své štěstí.
Všechno je na levačku
Fakt, že na Novém Zélandu se jezdí vlevo, asi nepřekvapí nikoho. Ale tady i mnohé dveře se zamykají doleva. Bohužel ne všechny, takže pak u dveří často vypadáš jako zlodějíček. 🙂 Voda se díky Coriolisově síle rovněž stáčí doleva, tj. naopak než na severní polokouli. Ale okem to nezaznamenáš.
Mysli na redukci
Aby sis nabyl svou elektroniku, budeš potřebovat redukci do zásuvky. Osobně doporučuji koupit rovnou tu světovou, ať můžeš cestovat bez limitů. A přibal s sebou powerbanky, protože pod stanem tu elektřinu mít nemusíš. Redukci dokoupíš i na místě.
Vem si opalovák
Žila jsem půl roku na Maltě, použila opalovací krém tak jednou a nespálila se. Na Novém Zélandu jsem se natírala krémem s faktorem SP50 a má kůže byla rychle zarudlá. Na ztenčené ozónové díře na jižní polokouli něco bude! Nenech se zmást ani sluníčkem pod mrakem, stále to nenápadně připéká.
Na zero waste se tu moc nehraje
I když DOC (Department of Conservation) se snaží chránit tamní přírodu, co to jenom jde, v supermarketu se na to nehledí. Každý nákup ti zabalí hned do několika igelitových sáčků. Dokonce tu na to mají o jednu prodavačku za kasou víc. Někde jsme zahlédli i 3 prodavačky zaráz u jednoho pásu. Kéž by to bylo i u nás! Teď nemyslím to plýtvání s plasty.
Všude je to daleko
Už na samotný Nový Zéland je to fakt, ale opravdu faaaakt, hrozně dlouhý let. Trpěla moje záda, střeva i nohy. Ale ono i na souostroví si uvědomíš, jak je naše republika směšně (v dobrém míněno) malá. Dobře si promysli denní přejezdy, ať nestrávíš některé dny pouze za volantem.
Do některých míst vede cesta jenom tam – například Milford Sound nebo startovací bod pro trasy okolo Mount Cooku. Mysli i na to, že na jižním ostrově žije pouze 1 milion lidí, a tak benzinových pump je tu poskrovnu.
Velký časový posun
Oproti České republice je tady o 12 hodin více. Měli jsme tak o 12 hodin kratší rok 2017. 🙂 Taky jsme slavili Nový rok 2018 dříve. Problém nastává pouze, když si chceš volat se svými nejbližšími. Je potřeba drobek plánovat.
Se signálem to není sranda
Měli jsme SIMku od společnosti Spark a Vodafone, asi dva největší operátoři na souostroví. V některých místech Jižního ostrova nebyl ani signál, natož aby jela data na internet. Moc jsme se tedy na mobilní internet nespoléhali a připojovali se převážně na wifi – v obchodech, kempech, hostelech a benzinkách. Mysli na to, že ne všechny kempy a hostely poskytují free wifi. Obvykle je to v místech, kde chytají pouze satelitní internet, jako například v Holiday kempu u NP Tongariro.
Přibal průvodce
Jak jsem předeslala na začátku, nejsem zrovna plánovací typ a naše cesta po Aotearoe byla kapičku ad-hoc. Nicméně jsem jednu věc do batohu přibalila – tištěného průvodce od Lonely Planet. Hodně jsme z něj četli při dlouhých přejezdech autem a pár tipů na hostely a výlety si převzali. Takže ho doporučuji všemi deseti (klikni na obrázek).
To, že jsem se ocitla na Novém Zélandu není žádná náhoda. Byl to můj TOP cestovatelský sen, a tak jsem pro něho udělala maximum. Doslova jsem se řídila některými kroky v mém zdarma eBooku 5 + 1 kroků, které tě zvednou z gauče do světa.
Netušila jsem, že od jeho napsání uplyne pouhých 9 měsíců a já poletím. Tak si ho přečti, ať letíš taky brzo.
Pokud jsi dočetl až sem, tak to jsi borec/borka. Článek byl kapku delší (možná vůbec jeden z nejdelších), ale chtěla jsem ti na jednom místě dát maximum informací o Novém Zélandu. Přibal si eBook Cestuj na pohodu s více než 55 hacky, triky a appkami a rovnou odleť. Jestli se ti článek líbil, tak ho sdílej a doporuč nějakému kamarádovi, který se na Nový Zéland chystá. Dík moc!